Starofrancouzština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox jazyk Starofrancouzština byl románský dialect continuum, kterým se mluvilo v oblastech Belgie, Švýcarska a severní Francie přibližně v letech 1000 - 1300. Ve středověku byl znám jako langue d'oïl, je však odlišný od okcitánštiny (langue d'oc, také známá jako provensálština), kterou se mluvilo na jih od oblastí, kde převládala starofrancouzština.

Ukázka textu

„Pro Deo amur et pro Christian poblo et nostro commun salvament, d’ist di en avant, in quant Deus savir et podir me dunat, si salvarai eo cist meon fradre Karlo, et in aiudha et in cadhuna cosa…“
Pro lásku boží a křesťanský lid a naši společnou spásu, od tohoto dne, jelikož mi Bůh dal znalosti a moc, budu bránit svého bratra Karla ve všem…

Odkazy

Literatura

  • Delamarre, X. & Lambert, P. -Y. (2003). Dictionnaire de la langue gauloise : Une approche linguistique du vieux-celtique continental (2nd ed.). Paris: Errance. ISBN

2877722376

  • Pope, M.K. (1934). From Latin to Modern French with Especial Consideration of Anglo-Norman Phonology and Morphology. Manchester: Manchester University Press.
  • Kibler, William (1984). An Introduction to Old French. New York: Modern Language Association of America.

Související články

Externí odkazy