Přeskočit na obsah

Stanislav Meliš

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Meliš
Narození1947 (76–77 let)
Divina
BydlištěAustrálie (od 1968)
VzděláníOdborná škola sklářská v Železném Brodu
Povolánísklářský výtvarník
OceněníOsobnost Austrálie (1982)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Meliš (* 1947, Divina, Slovensko) je sklářský výtvarník. Roku 1968 emigroval z Československa do Austrálie, kde významně přispěl k rozvoji studiové sklářské tvorby a působil jako pedagog.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Meliš se vyučil sklářem na učilišti při sklárně v Lednickém Rovnem. Jako nesporný talent dostal doporučení ke studiu na Odborné škole sklářské v Železném Brodu, kde jeho učiteli byli prof. J. Špaček, O. Lipský, J. Flek. Školu ukončil roku 1967 a po okupaci Československa roku 1968 emigroval do Austrálie. Zde v prvních letech vystřídal řadu povolání a pracoval např. v železárnách v Port Campbell, v továrně na pneumatiky, automobilce nebo v pekárně.[2] V té době hodně cestoval po Austrálii a nějaký čas žil v komunitě australských hippies. Roku 1972 poznal svou budoucí ženu a rozhodl se usadit.

Sklu se věnoval po večerech ve své domácí dílně a několik kusů prodal v obchodě Glory Hole, který patřil švédskému sklářskému výtvarníkovi Goranu Warfovi. Warf ho roku 1976 doporučil britskému sochaři Samuelu Hermanovi, který zakládal uměleckou sklářskou dílnu Jam Factory v Adelaide[3]. Meliš byl jmenován vedoucím provozu a od roku 1978 zastával funkci vedoucího sklářské dílny.[4] Zpočátku realizoval ve skle i některé návrhy Sama Hermana.[5] Jam Factory se stalo nejvýznamnějším střediskem, které od roku 1974 určovalo směr i úroveň univerzitní výuky australských sklářů. Meliš zde zavedl řadu inovací a přispěl ke vzniku silné generace tvůrců i založení tradice moderního australského skla. Koncem 70. let bylo Jam Factory nejlepší sklářskou dílnou v Austrálii. Meliš počátkem 80. let působil jako umělecký poradce a pedagog v adelaidské College of the Arts.

Meliš se věnoval výuce studentů až do roku 1985. K jeho žákům patří např. Pauline Delaney, James Dodson, Eileen Gordon, Michael Hook, Setsuko Ogishi, Tom Persson, Akihiro Isogai, Robert Knottenbelt nebo Scott Chaseling. Kromě toho spolupracoval s dalšími krajany Pavlem Tomečkem a Ivanem Polákem na realizaci vlastních děl i zakázek a svá díla často vystavoval v Austrálii i na zahraničních přehlídkách sklářské tvorby (Bangkok, Hokkaidó). Jeho mimořádnou pozici na poli moderní sklářské tvorby potvrdil výběr mezi 50 nejvýznamnějších světových tvůrců v rámci soutěže World Glass Now roku 1982 i ocenění jako Osobnost Austrálie v témže roce. Působil jako umělecký poradce ve firmě Philips Lighting Industries.

Roku 1983 byla Melišovi diagnostikována vážná choroba a byl přinucen vzdát se působení v Jam Factory. Věnoval se vlastní ateliérové tvorbě a spolu s Pavlem Tomečkem založil soukromou sklářskou firmu Nowart Glass, kterou do roku 1992 vedl. V té době ho postihla rodinná tragédie, při které přišel i o dílnu a zařízení. Věnoval se pak tvorbě drobných děl za pomoci sklářského kahanu, teorii i výuce dětí a přátel.[1]

Roku 1996 se zúčastnil sklářského sympozia ve Lednickém Rovném a roku 2006 Mezinárodního sklářského symposia v Novém Boru.[6] Roku 2007 byl hostujícím umělcem v Peppertown Glassworks in Virginia v Queenslandu. V Austrálii využívá soukromé studio Sunshine Coast Hotglass Studio and Gallery ve městě Yandina v Queenslandu.[7] V současnosti žije střídavě na Slovensku, v obci Likavka pri Ružomberku a v australské vesničce Dulong ve státě Qeensland.[8]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1978 Award of Merit, Royal S. A. Art Society
  • 1980 Australian Glass Award
  • 1981 Prix Special, Creative Craft as Work of Art
  • 1982 World Glass Now: oceněn jako jeden z 50 nejvýznamnějších sklářských výtvarníků na světě.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Typickými Melišovými díly jsou pestrobarevné, dynamické objekty vytvářené technikou foukání z volné ruky, zdobené barevnými oxidy drahých kovů a na povrchu irisovými dekory, nazvané „Sea Shells“ (Mořské lastury).[9]

Pro sklářskou dílnu Jam Factory navrhl série výrobků, z jejichž prodeje se částečně zaplatily náklady na provoz. V Austrálii má několik skleněných instalací a realizací do architektury (světelné plastiky v anglikánském kostele sv. Trojice ve Whyalle). Pro kancelář premiéra Jižní Austrálie vytvořil upomínkové a dárkové předměty.[1]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Museum of Applied Arts and Sciences, Sydney
  • Art Gallery of South Australia, Adelaide
  • Hokkaido Museum of Modern Art, Japonsko
  • Powerhouse Museum, Sydney
  • Wagga Wagga Gallery

Autorské výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1979 Lidum's Art Gallery, Adelaide
  • 1981 Jam Factory Craft Centre, St. Peters
  • 1982 Beaver galleries, Deakin
  • 1982 Gallery 555, Sydney
  • 1982 Jam Factory, Adelaide
  • 1984 Industrial Design Council of Australia
  • 1988 Greenhill Galleries, Adelaide

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Petrová S, 2007, s. 48-49
  2. ↑ Wagga wagga gallery: Stanislav Melis
  3. ↑ Jam Factory
  4. ↑ Jam Factory directors: Stanislav Melis (1976-1984)
  5. ↑ MAAS: Sculpure designed by Samuel Herman and made by Stanislav Melis. collection.maas.museum [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-24. 
  6. ↑ V novoborském Crystalexu probíhá sympozium o foukaném skle., Blesk Zprávy, 13.10.2006
  7. ↑ Melišov reálny sen pri koralovej bariére, Slovenské zahraničie[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Stanislav Meliš – Sea Shell, KU v Ružomberku, 3.3.2020. www.ku.sk [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. 
  9. ↑ Špicarová N, 2011, s. 17

Literatura (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Nikola Špicarová, Barevné tajemství, bak. práce, FT TU v Liberci 2011, s. 17-18
  • Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3
  • Who is Who in Contemporary Glass Art: A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, p. 370
  • Jiřina Medková, Skleněná plastika: Současná československá tvorba, 40 s., Dům umění města Brna 1983
  • W. Pelz: Stanislav Melis, Craft Australia, 1982, 2, pp. 22-25
  • World Glass Now '82, 274 s., Hokkaido Museum of Modern Art 1982, p. 136-137, 232

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Meliš&oldid=24069552“