Sportovní oblečení

Sportovní oblečení je druhem oděvu, který slouží

primárně k pohodlnému provozování různých sportů,
sekundárně jako výraz životního stylu.

Souběžně s pokrokem textilního průmyslu (vlákna, tkaniny, pleteniny) se i sportovní oblečení vyvíjelo od volného střihu (přírodní materiály) ke střihu pružně přiléhavému (umělé materiály, elastan) až ke kompresnímu. Zatímco účelem přiléhavého oblečení je volnost pohybu a snížení odporu prostředí (vzduch, voda), kompresní části sportovního oblečení slouží k omezení nežádoucího pohybu (sportovní podprsenka), zpevnění svalů a jejich rychlejší regeneraci (např. kompresní běžecké legíny).

Sport provozovaný rekreačně si zpravidla vystačí s nespecifickými součástmi oděvu (tričko, mikina, sportovní podprsenka, bodysuit, trenýrky, kraťasy, teplákové kraťasy, legíny, tepláky, tenisky apod. – takové oblečení je však často vnímáno i jako pouhý módní oděvní styl), u závodních a profesionálních sportů je používán speciální oděv pro jednotlivé disciplíny nebo odvětví – např. kolektivní sporty (fotbal, hokej, volejbal, basketbal – dres s vyznačením příslušnosti k družstvu a jména nositele), gymnastika (trikot, unitard, leotard), atletika (šortky, trenýrky, sportovní podprsenka, body, biketard), jogging (legíny, kraťasy – někdy dvouvrstvé, s všitými krátkými elastickými legínami), tenis (kraťasy, sportovní sukně – někdy s všitými elastickými kraťasy), plážový volejbal (kraťasy, bikiny), plavání (celotělové závodní plavky), triatlon (neoprenová kombinéza), zápas, vzpírání (singlet, biketard), šerm (blůza, kalhoty), cyklistika (trikot, kalhoty s cyklovložkou), lyžování, bruslení, boby (zateplená kombinéza) apod.

Vzhledem k tomu, že hlavním požadavkem kladeným na sportovní oblečení je jeho funkčnost (aniž by však bylo zanedbáváno pohodlí a vzhled), bývají některé jeho součásti nazývány "funkční oblečení", "funkční prádlo" apod.

Specifickou vlastností sportovního oblečení je, že se často (kromě zimního oblečení, oblečení pro horskou turistiku apod.) skládá pouze z jedné vrstvy, která plní zároveň úlohu spodního prádla (mechanická ochrana pokožky, účinné odvádění vlhkosti) i svrchního oděvu (zakrytí nahoty, společensky akceptovaný až atraktivní vzhled, ochrana před vnějšími vlivy).

Barva

Dominantní barvou oblečení v moderním sportu byla prakticky od jeho masového rozšíření bílá, stalo se tak zhruba mezi lety 1850 a 1870. V prostředí britských středních škol byl kladen důraz na hygienický rozměr sportovního oblečení, podobně jako v případě spodního prádla, a jeho časté praní navíc znemožňovalo užití velké části barviv. Často se také udává jako důvod přesvědčení, že na bílém oblečení jsou nejméně vidět skvrny od potu, přičemž britská aristokracie té doby spojovala pot s dělnickou třídou. Dominace bílé byla narušena nejdříve v týmových sportech, s ohledem na odlišení družstev, a od 50. let 20. století byl nástup barev podpořen i rozšířením barevné televize. Bílá však stále zcela či částečně převládala v šermu, tenisu, golfu, kriketu nebo veslování. Ještě v roce 2013 byl Roger Federer na Wimbledonu požádán, aby si přezul své boty, které sice byly bílé, ale měly oranžové tkaničky.^[1]

Reference

↑ PASTOUREAU, Michel. White: A History of a Color. [s.l.]: Princeton, 2022. ISBN 978-0-691-24349-8. S. 202–205. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sportovní oblečení na Wikimedia Commons

[1] PASTOUREAU, Michel. White: A History of a Color. [s.l.]: Princeton, 2022. ISBN 978-0-691-24349-8. S. 202–205. (anglicky)

[1]