Cyklistický trikot

Trikot je speciální oblečení, které zahaluje trup cyklistického závodníka. Jeho střih je uzpůsoben k co nejpohodlnějšímu sezení v předklonu, přiléhá těsně k tělu, aby se minimalizoval odpor vzduchu. Je vyroben z materiálu, který dobře odvádí pot, vpředu je opatřen zdrhovadlem, aby se mohl jezdec v horku rozepnout. Na zádech jsou umístěny kapsy, do nichž závodník ukládá občerstvení. Při závodech bývá trikot opatřen startovními čísly.

Trikoty se vyrábějí v pestrých barvách, což zvyšuje bezpečnost jezdce a pomáhá orientaci diváků, spolujezdců i trenérů. Profesionální týmy mají své typické trikoty, opatřené velkými reklamami sponzorů. Na mistrovství světa v cyklistice a olympiádě startují závodníci v reprezentačních dresech, pro české a československé závodníky je tradiční trikolóra ze svislých modrých, červených a bílých pruhů.^[1] Kromě toho existují speciální trikoty pro jezdce, kteří dosáhli mimořádného soutěžního úspěchu.

Duhový trikot má právo nosit úřadující mistr světa v silniční cyklistice, dráhové cyklistice, cyklokrosu, BMX, sálové cyklistice a paracyklistice v kategoriích mužů, žen, juniorů a do roku 1993 amatérů. Je bílý s pěti barevnými pruhy symbolizujícími pět kontinentů.^[2]
Pro vítěze mistrovství Evropy v cyklistice je určen modrý trikot se žlutými hvězdami, vycházející z vlajky EU.
V některých zemích mají také vlastní trikoty pro vítěze národního šampionátu.^[3]
- Belgie (Driekleur trikot) Itálie Česká republika
Žlutý trikot pro vedoucího závodníka zavedla Tour de France v roce 1919. Používají ho také Tour de Suisse, Paříž–Nice, Kolem Polska nebo kdysi nejvýznamnější závod na českém území Závod míru.
Růžový trikot (maglia rosa) označuje od roku 1931 lídra na Giro d'Italia podle růžové barvy partnerského deníku La Gazzetta dello Sport.
Červený trikot se uděluje na závodě Vuelta a España a Tour de Peking, na Giro d'Italia ho nosí vítěz bodovací soutěže.
Modrý trikot se uděluje celkovému lídrovi závodu Tirreno–Adriatico. V minulosti se uděloval také na Závodě míru a to nejlepšímu družstvu. Vzhledem k tomu, že komunistické režimy braly vrcholový sport především jako nástroj propagace své země, byla soutěž reprezentačních družstev velmi prestižní a závodníci jí museli nezřídka podřídit i lepší individuální umístění.^[4] Ve 21. století se klasifikace zemí sleduje už pouze v mládežnických závodech, jako je Závod míru U23.
Zlatý trikot (Vuelta a España do roku 2010, Kolem Británie, Kolem Kataru)
Okrový trikot (Tour Down Under)
Tyrkysový trikot (Kolem Turecka)
Zelenobílý trikot (Kolem Katalánska)
Bílý trikot (vedoucí závodník Eneco Tour, na Tour de France a Giro d'Italia nejlepší jezdec do 25 let)
Zelený trikot nosí na Tour de France, Vueltě, Paříž–Nice a dalších závodech nejlepší sprinter, body se udělují za umístění v závěrečných dojezdech etap a na rychlostních prémiích.
Puntíkovaný trikot pro nejlepšího vrchaře (Tour de France, Paříž–Nice)
Azurový trikot pro soutěž Intergiro, v níž se boduje pořadí při průjezdu polovinou každé etapy Gira
Černý trikot (maglia nera) nosil do roku 1951 na Giru poslední závodník průběžného pořadí. Na Tour de France dostává ten, kdo závod dokončil s nejhorším časem (ale v limitu), jako cenu červenou lampu (Lanterne rouge) jako ocenění vytrvalosti a obětování pro tým.^[5]
Modré trikoty se udělovaly na Závodě míru nejlepšímu družstvu. Vzhledem k tomu, že komunistické režimy braly vrcholový sport především jako nástroj propagace své země, byla soutěž reprezentačních družstev velmi prestižní a závodníci jí museli nezřídka podřídit i lepší individuální umístění.^[4] Ve 21. století se klasifikace zemí sleduje už pouze v mládežnických závodech, jako je Závod míru U23.

Trikoty se také mohou kombinovat s barevně odlišenou látkou, na níž jsou vytištěna startovní čísla. Například na Tour de France jezdí členové nejlepší stáje s čísly na žlutém pozadí a nejbojovnějšímu závodníkovi se uděluje červené číslo.