Spor mechanicistů a dialektiků
Polemika mechanicistů a dialektiků byla všesvazová diskuse v sovětské filozofii.
Po Leninově smrti se pokoušela skupina mechanistů revidovat dialektický materialismus z mechanistického hlediska.[1] V roce 1924 se objevily na stránkách teoretických odborných časopisů (Bolševik, Pod znameněm marksizma aj.), v monografiích apod., pokusy jednotlivých filozofů a přírodovědců (Ljubov Axelrodová-Ortodoxová, Sándor Varjas, Vladimir Sarabjanov, Ivan Skvorcov-Stěpanov, syn Klimenta Timirjazeva Arkadij Timirjazev aj.) vykládat marxistickou filozofii jako učení, které aplikuje zákony přírodních věd na všechny oblasti bytí a myšlení. Tak například I. I. Skvorcov-Stěpanov psal:
Názory této skupiny podporoval Nikolaj Bucharin, který pod vlivem Bogdanova zaměňoval marxistickou dialektiku mechanistickou teorií rovnováhy a snažil se využít mechanicismu pro teoretické zdůvodnění svých protileninských teorií („pokojného vrůstání“ kulaků do socialismu, „živelnosti“ ve vývoji vesnice aj.).[3]
Mechanicismus byl zvláštním projevem vlivů pozitivismu v marxistické filosofii.
Názory mechanicistů byly ostře kritizovány většinou marxistických filosofů. Proti nim vystoupili například Vladimir Adoratskij, Abram Děborin, László Rudas, Michail Selektor, Jemeljan Jaroslavskij aj. II. všesvazová konference marxisticko-leninských vědeckých institucí (1929), která shrnula výsledky kritiky mechanicismu, poukazovala ve své rezoluci na to, že
| „ | mechanicismus, který v podstatě bojoval proti filosofii marxismu-leninismu, který nepochopil základy materialistické dialektiky a ve skutečnosti zaměňoval revoluční materialistickou dialektiku za vulgární evolucionismus a materialismus za pozitivismus, který objektivně bránil pronikání metodologie dialektického materialismu do oblasti přírodních věd, | “ |
tento mechanicismus „je zjevným ustoupením z marxisticko-leninských filosofických pozic[4]“ O něco později, v lednu roku 1931, v usnesení ÚV KSSS o časopise Pod znameněm marksizma byl mechanicismus charakterizován jako „pokus o zvláštní revisi marxismu“. Pod vlivem vědecké kritiky se mnozí sovětští vědci, kteří dříve sdíleli mechanistické názory, nakonec zřekli svých chybných náhledů.[5]
Pozitivní význam kritiky mechanicismu spočíval v tom, že ve filozofické vědě byly v té době formulovány a zpracovány velmi závažné otázky:
- otázky místa a úlohy filosofie v obecném systému vědění;
- otázky materialistické dialektiky jako obecné metody vědeckého poznání;
- kvalitativní zvláštnosti různých forem pohybu hmoty a jejich vzájemné nepřevoditelnosti;
- otázky základní protikladnosti dialektické teorie samopohybu hmoty a pozitivistické teorie rovnováhy;
- aktivní úlohy vědy a přetváření skutečnosti aj.
Kritiky mechanicismu se aktivně účastnili A. M. Děborin a jeho žáci Grigorij Bammel, Nikolaj Karev, Ivan Luppol, Jan Sten aj. Jejich práce se ukázaly jako velmi užitečné při zpracovávání důležitých otázek dialektického materialismu.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stručný filosofický slovník, s. 304.
- ↑ a b Степанов И. И. Исторический материализм и современное естествознание. М. — Л., 1926, стр. 55.
- ↑ Suvorov 1976, s. 598.
- ↑ «Вестник Коммунистической академии», кн. 32 (2 ), 1929, стр. 343.
- ↑ Suvorov 1976, s. 598–599.
- ↑ Suvorov 1976, s. 599.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- v češtině
- SUVOROV, Lev, 1976. Rozvíjení dialektického materialismu po smrti V. I. Lenina (1924–1970). In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 596–610.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „MECHANISTICKÝ (MECHANICKÝ) MATERIALISMUS”, s. 304.
- v cizích jazycích
- ОГУРЦОВ, А. П., 2003. § 3. Марксистско-ленинская философия. In: ФРОЛОВ, И. Т. Введение в философию. Moskva: Республика. Dostupné online. ISBN 5-250-01868-8. Kapitola IV:6. Марксистская философия (XX век). (rusky) Archivováno 16. 4. 2023 na Wayback Machine.
- ОГУРЦОВ, А. П., 1989. Подавление философии. In: СЕНОКОСОВ, Ю. П. СУРОВАЯ ДРАМА НАРОДА: Ученые и публицисты о природе сталинизма. Moskva: Politizdat. Dostupné online. S. 353–374. (rusky)
- ЯХОТ, Иегошуа, 1991. Подавление философии в СССР (20-е — 30-е годы). Вопросы философии. Čís. 9, 10, 11. Перепечатано в журнале "Скепсис". Dostupné online [cit. 2023-10-09].
- Překlad do angličtiny: YAKHOT, Yehoshua, 2012. The Suppression of Philosophy in the USSR (The 1920s and 1930s). Překlad : Frederick S. Choate. Oak Park (Michigan): Mehring Books. ix, 262 s. ISBN 1893638308. (anglicky) Originally published in Russian in 1981.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Děborin [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2023-11-19]. Dostupné online.
