Johann Gottfried Galle: Porovnání verzí
m robot přidal: ka:გალე, იოჰან გოტფრიდ |
m robot přidal: es:Johann Gottfried Galle, lb:Johann Gottfried Galle |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
[[de:Johann Gottfried Galle]] |
[[de:Johann Gottfried Galle]] |
||
[[en:Johann Gottfried Galle]] |
[[en:Johann Gottfried Galle]] |
||
[[es:Johann Gottfried Galle]] |
|||
[[eu:Johann Gottfried Galle]] |
[[eu:Johann Gottfried Galle]] |
||
[[fr:Johann Gottfried Galle]] |
[[fr:Johann Gottfried Galle]] |
||
[[ja:ヨハン・ゴットフリート・ガレ]] |
[[ja:ヨハン・ゴットフリート・ガレ]] |
||
[[ka:გალე, იოჰან გოტფრიდ]] |
[[ka:გალე, იოჰან გოტფრიდ]] |
||
[[lb:Johann Gottfried Galle]] |
|||
[[no:Johann Gottfried Galle]] |
[[no:Johann Gottfried Galle]] |
||
[[pt:Johann Gottfried Galle]] |
[[pt:Johann Gottfried Galle]] |
Verze z 23. 11. 2006, 00:08
Johann Gottfried Galle (9. červen 1812 Radis – 10. červenec 1910 Postupim) byl německý astronom. Na observatoři v Berlíně s pomocí svého studenta Heinricha Louis d'Arreste v noci z 23. na 24. září 1846 jako první člověk vědomně pozoroval planetu Neptun. Pozici planety zjistil z výpočtů francouzského astronoma Urbaina Le Verriera. Po dokončení observatoře v Berlínu roku 1835 pracoval jako pomocník Johanna Franze Enckeho. Od roku 1851 působil ve Vratislavi jako profesor astronomie a ředitel tamní pozorovatelny.
Během své astronomické kariéry studoval komety a s pomocí svého syna Andrease Galleho v roce 1894 publikoval seznam 414 komet, sám objevil mezi 2. prosincem 1839 a 6. březnem 1840 3 komety. Jméno Galle nese také kráter na Měsíci a jeden z Neptunových prstenců.
Objev Neptuna
Roku 1845 dokončil Galle disertační práci ve které se zabýval rozborem Rømerovy práce o přechodech hvězd meridianem v období od 20. do 23. října 1706. Práci s věnováním poslal ještě v tomtéž roce Le Varrierovi, který mu o rok později poslal odpověď s poděkováním a s nedávno vypočtenými elementami dráhy nové planety. Galle je dostal 23. září 1846 a ještě ten den se pokusil vyhledat těleso které rušilo Uran při svém oběhu kolem slunce. K orientaci na obloze používal čerstvě vytištěnou Besselovu mapu. Po chvíli objevil hvězdu kterou Bessel na mapě neměl vyznačenou. Pozorování následující noci potvrdilo že jde o planetu, hvězda totiž změnila polohu mezi jinými hvězdami. Objevilo se více návrhů jak planetu pojmenovat, nakonec však zvítězil Le Verrierův návrh pojmenovat planetu Neptun. Šablona:Biografický pahýl