Arpádovci: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Jeho syn [[Géza]] (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři [[Ottovi I.]] (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensku]]. |
Jeho syn [[Géza]] (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři [[Ottovi I.]] (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensku]]. |
||
Po [[Gézovi]] nastoupil jeho syn [[Štěpán]], který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu |
Po [[Gézovi]] nastoupil jeho syn [[Štěpán]], který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu [[Koppány]] napadl jeho pravomoc být dalším vládcem. Poté zajistil celkové sjednocení země a vydobyl si dobré vztahy s římským císařem [[Ottou III.]] a papežem [[Silvestrem II.]] Díky tomu získal roku [[1000]] královskou korunu a povolení zřídit [[arcibiskupství]] v [[Ostřihomi]]. |
||
Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech [[1038]] až [[1041]], [[1044]] až [[1046]]), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu [[Orseolo]], a mezi stařešinou [[Samuel Aba|Samuelem]] z rodu [[Aba]] (vládl v letech [[1041]] až [[1044]]). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk [[Ondřej I. Uherský|Ondřej I.]] |
Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech [[1038]] až [[1041]], [[1044]] až [[1046]]), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu [[Orseolo]], a mezi stařešinou [[Samuel Aba|Samuelem]] z rodu [[Aba]] (vládl v letech [[1041]] až [[1044]]). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk [[Ondřej I. Uherský|Ondřej I.]] |
Verze z 5. 12. 2012, 20:44
Arpádovci byli původní uherskou panovnickou dynastií, která vládla od počátků uherského státu (9. století) až do roku 1301, kdy zemřel její poslední příslušník Ondřej III.
Původ rodu
Za zakladatele dynastie je označován náčelník Arpád († 907), který přivedl koncem 9. století maďarské kmeny do Karpatské kotliny, z důvodu nájezdů kočovných Turků na jejich území . Arpád pocházel z rodu Turulova, jeho otec byl Almoš. Turul v původním jazyce znamenal sokol. Některé středověké zdroje praví, že Arpádův předek je vůdce hunských nájezdů na Evropu Attila.
Dějiny rodu
Při cestě do Karpat Almoš zemřel a vládu převzal jeho syn Arpád. Poté co se na novém území dostatečně usadil, začal podnikat mnoho válečných nájezdů na ostatní státy. Jeho výboje vedly přes Itálii do Německa, Francie a Španělska. Od roku 917 začali Maďaři podnikat výboje do několika zemí součastně, což zapříčinilo její rozpad. V zemi tak existovalo tři až pět kmenových svazů a pouze jedním z nich byl náčelníkem Arpád.
Po smrti Arpáda stanul v čele maďarských kmenů jeho syn Zoltán, který vládl v letech 907 až 948. Snažil se pokračovat v otcových nájezdech.
Za vlády Zoltánova synovce Fajsze (948 až 955) byl Maďarský postup zastaven římských králem Ottou v bitvě u Lechu (955). Po něm vládl jeho syn Taksony (955 – 972), který se snažil spíše o celkovou izolaci země od ostatních.
Jeho syn Géza (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři Ottovi I. (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. Křesťanství se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním Slovensku.
Po Gézovi nastoupil jeho syn Štěpán, který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu Koppány napadl jeho pravomoc být dalším vládcem. Poté zajistil celkové sjednocení země a vydobyl si dobré vztahy s římským císařem Ottou III. a papežem Silvestrem II. Díky tomu získal roku 1000 královskou korunu a povolení zřídit arcibiskupství v Ostřihomi.
Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech 1038 až 1041, 1044 až 1046), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu Orseolo, a mezi stařešinou Samuelem z rodu Aba (vládl v letech 1041 až 1044). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk Ondřej I.
Vedle Štěpána I. byl jedním z nejvýznamnějších členů rodu Béla IV., který vládl ve 13.století.