Umajjovci: Porovnání verzí
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
== Španělští Umajjovci == |
== Španělští Umajjovci == |
||
Poté co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie [[Abbásovci|Abbásovců]], založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] Córdobský emirát (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
Poté co byl [[Marván II.]] poražen [[Abú-l-Abbás]]em a moci v chalífátu se chopila dynastie [[Abbásovci|Abbásovců]], založil [[Hišám]]ův vnuk [[Abdurrahmán I.]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]] (později [[Córdobský chalífát]]), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku [[929]] titul [[chalífa]]. |
||
* [[Abd ar-Rahmán I.]] ([[756]] - [[788]]) |
* [[Abd ar-Rahmán I.]] ([[756]] - [[788]]) |
||
Verze z 25. 11. 2012, 11:52
Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci byli první dynastií chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantický oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661 - 683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683 - 750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
- Mu‘ávija I. (661 - 680)
- Jazíd I. (680 - 683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683 - 685)
- Abdulmalik (685 - 705)
- al-Valíd I. (705 - 715)
- Sulajmán (715 - 717)
- Umar II. (717 - 720)
- Jazíd II. (720 - 724)
- Hišám (724 - 743)
- al-Valíd II. (743 - 744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (chalífa) (744)
- Marván II. (744 - 750)
Španělští Umajjovci
Poté co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
- Abd ar-Rahmán I. (756 - 788)
- Hišám I. (788 - 796)
- al-Hakam I. (796 - 822)
- Abd ar-Rahmán II. (822 - 852)
- Muhammad I. (852 - 886)
- al-Mundhir (886 - 888)
- Abdulláh (888 - 912)
- Abd ar-Rahmán III. (912 - 961)
- al-Hakam II. (961 - 976)
- Hišám II. (976 - 1009 a 1010 - 1013)
- Muhammad II. al-Mahdí (1009)
- Sulajmán al-Musta'ín (1009 - 1010 a 1013 - 1016)
- Abd ar-Rahmán IV. (1018)
- Abd ar-Rahmán V. (1023)
- Muhammad III. (1023 - 1025)
- Hišám III. (1027 - 1031)
Reference
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.