Vláda Spojeného království: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji uk:Кабінет міністрів Великобританії |
m r2.7.1) (robot přidal: fa:کابینه پادشاهی متحد |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
[[en:Cabinet of the United Kingdom]] |
[[en:Cabinet of the United Kingdom]] |
||
[[es:Gabinete del Reino Unido]] |
[[es:Gabinete del Reino Unido]] |
||
[[fa:کابینه پادشاهی متحد]] |
|||
[[fr:Cabinet (Royaume-Uni)]] |
[[fr:Cabinet (Royaume-Uni)]] |
||
[[he:קבינט ממשלת בריטניה]] |
[[he:קבינט ממשלת בריטניה]] |
Verze z 23. 8. 2012, 08:50
Spojené království |
Politický systém Spojeného království Zákonodárná moc
Výkonná moc
Samospráva
Politické strany
|
Vláda Spojeného království (Her/His Majesty's Government) je formální institucí tvořenou nejstaršími ministry vybranými jejím předsedou. Většina členů vlády je zároveň i politickými vedoucími jednotlivých vládních ministerstev. Členové vlády musí být členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů. Vláda je klíčovým orgánem výkonné moci ve Spojeného království.
Vláda jako orgán se vyvinula z orgánu státní rady, úzké skupiny poradců panovníka. Od doby Jiřího I. se vláda stala hlavní silou výkonné moci. Jiří I. i jeho následník Jiří II. nepocházeli z anglického prostředí, neorientovali se příliš v britském politickém systému a tak byli závislí na skupině poradců.
Moderní organizace struktury vlády, s úřadem vlády, sekretariátem a strukturou vládních výborů, byla vytvořena premiérem Davida Lloyda George v letech 1916 až 1922. Tato organizační struktura nabyla důležitosti v době první světové války, která přinesla nutnost rychlé koordinace činností ministerstev.
Právo pověřit jakéhokoli poslance sestavením vlády má panovník. Podle zvyklostí jím bývá předseda strany, která má nejsilnější zastoupení v dolní komoře parlamentu. Počet ministrů, jejichž plat je financován státním rozpočtem je 22, i když počet členů vlády bývá v rozmezí 21 až 24. Je zvykem, aby všichni členové vlády byli poslanci dolní komory parlamentu, s výjimkou Vůdce Sněmovny lordů, což je člen této sněmovny zodpovědný za předkládání a obhajobu vládních návrhů zákonů v horní komoře.
Ve vztahu k parlamentu se uplatňují dvě zvyklosti – kolektivní odpovědnost a odpovědnost jednotlivého ministra. Tyto skutečnosti odpovídají tomu, že každý ministr je také členem parlamentu a tak je mu, jako svrchované organizaci, zodpovědný. Kolektivní zodpovědnost vychází z toho, že rozhodnutí vlády jsou přijímána kolektivně. Pokud tedy vláda neuspěje v hlasování o důvěře předpokládá se, že všichni ministři budou rezignovat na svou vládní pozici. A totéž se předpokládá, pokud jednotlivý ministr nesouhlasí s kolektivním rozhodnutím vlády (například rezignace Robina Cooka roku 2003, který nesouhlasil s účasti Velké Británie ve válce v Iráku).
Dotazy na ministry nebo předsedu vlády mohou vznášet obě komory parlamentu. Mohou být jak ústní tak i v písemné podobě a ministr je povinen je zodpovědět. Parlament nemůže odvolat nebo vyjádřit nedůvěru jednotlivému ministrovi ale pouze celé vládě. Pokud se tak stane je řešením buď pokus o obnovu důvěry vládě, nebo nové všeobecné volby.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vláda Spojeného království na Wikimedia Commons