Succubus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 4. 2012, 12:27

Succubus (pl. succubi; též succuba, sukubus; z latinského succubare, „ležet vespod“) je ve středověké křesťanské mytologii druh démona - astrálního upíra, který svádí muže, zvláště pak mnichy, pohlavně se s nimi stýká a přitom je vyčerpává, někdy až k smrti. Působení succuba byla často připisována poluce.^[zdroj?]

Někdy je succubus označován jako ženský démon, ale tato interpretace není jednoznačná. Démoni jsou obecně považováni za bezpohlavní^[zdroj?] a i jméno succubus z „ležeti vespod“ zdůrazňuje, že démon pouze vystupuje v ženské roli při pohlavním styku.

Mužskou obdobou succuba je incubus, démon, který svádí ženy a souloží s nimi. Vzhledem k zmíněné bezpohlavnosti démonů je možné, aby tentýž démon vystupoval v různých situacích jako succubus i incubus.

Otázka, zda jsou andělé (resp. démoni) schopni pohlavního styku s lidmi, a zda je tento styk podoby duševní nebo tělesné, byla předmětem zájmu středověké teologie. O succubech se zmínil například i Tomáš Akvinský v Summa Theologiae i další autority, a jejich existence tak byla poměrně pevně zakotvena.

Zvláštního rozvoje se víra v succuby dočkala v průběhu čarodějnických procesů. Podle proslulé knihy Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice) například succubi sbírali semeno mužů se kterými spali, aby je následně incubi používali k oplodňování žen.^[zdroj?] Styku s démonem (ďáblem) byla také přisuzována iniciační funkce^[zdroj?] a mělo k němu docházet i na čarodějnických sabatech.

Motiv succuba se objevuje v knize Honoré de Balzaca Succubus aneb běs sviňavý ženský (v orig. Le Succube).

Tentýž motiv succuba (příp. incuba) lze nalézt v tetralogii Sergeje Lukjaněnka Noční hlídka.

Succubi jsou zmíněni i v tetralogii ságy Stmívání od Stephenie Meyerové, či spíše jen v ironii v díle Erik od Terryho Pratchetta.

Mezi succubi je možné řadit také rusalky (vodní nymfy) a meluzíny (duchové vody).^[zdroj?]

Související články

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[File:Lilitu.jpg|thumb|right|[[Sumer]]ský reliéf succuby [[Lilith]].]]
+[[Soubor:Lilitu.jpg|thumb|right|[[Sumer]]ský reliéf succuby [[Lilith]].]]
-'''Succubus''' (pl. ''succubi''; též ''succuba'', ''sukubus''; z [[latina|latinského]] ''succubare'', „ležet vespod“) je ve [[středověk]]é [[křesťanská mytologie|křesťanské mytologii]] druh [[démon]]a - [[astrál]]ního [[upír (nemrtvý)|upíra]], který svádí muže, zvláště pak mnichy, pohlavně se s nimi stýká a přitom je vyčerpává, někdy až k smrti. Působení succuba byla často připisována [[poluce]].{{chybí zdroj}}
+'''Succubus''' (pl. ''succubi''; též ''succuba'', ''sukubus''; z [[latina|latinského]] ''succubare'', „ležet vespod“) je ve [[středověk]]é [[křesťanská mytologie|křesťanské mytologii]] druh [[démon]]a - [[astrál]]ního [[upír (nemrtvý)|upíra]], který svádí muže, zvláště pak mnichy, pohlavně se s nimi stýká a přitom je vyčerpává, někdy až k smrti. Působení succuba byla často připisována [[poluce]].{{Doplňte zdroj}}
-Někdy je succubus označován jako ''ženský'' démon, ale tato interpretace není jednoznačná. Démoni jsou obecně považováni za bezpohlavní{{chybí zdroj}}  a i jméno succubus z „ležeti vespod“ zdůrazňuje, že démon pouze vystupuje v ženské roli při pohlavním styku.
+Někdy je succubus označován jako ''ženský'' démon, ale tato interpretace není jednoznačná. Démoni jsou obecně považováni za bezpohlavní{{Doplňte zdroj}}  a i jméno succubus z „ležeti vespod“ zdůrazňuje, že démon pouze vystupuje v ženské roli při pohlavním styku.
 Mužskou obdobou succuba je [[incubus]], démon, který svádí ženy a souloží s nimi. Vzhledem k zmíněné bezpohlavnosti démonů je možné, aby tentýž démon vystupoval v různých situacích jako succubus i incubus.
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Otázka, zda jsou [[anděl]]é (resp. démoni) schopni pohlavního styku s lidmi, a zda je tento styk podoby duševní nebo tělesné, byla předmětem zájmu středověké [[teologie]]. O succubech se zmínil například i [[Tomáš Akvinský]] v [[Summa Theologiae]]  i další autority, a jejich existence tak byla poměrně pevně zakotvena.
-Zvláštního rozvoje se víra v succuby dočkala v průběhu [[čarodějnické procesy|čarodějnických procesů]]. Podle  proslulé knihy ''[[Malleus maleficarum]]'' (česky ''Kladivo na čarodějnice'') například succubi sbírali semeno mužů se kterými spali, aby je následně incubi používali k oplodňování žen.{{chybí zdroj}}  Styku s démonem (ďáblem) byla také přisuzována iniciační funkce{{chybí zdroj}}  a mělo k němu docházet i na čarodějnických sabatech.
+Zvláštního rozvoje se víra v succuby dočkala v průběhu [[čarodějnické procesy|čarodějnických procesů]]. Podle  proslulé knihy ''[[Malleus maleficarum]]'' (česky ''Kladivo na čarodějnice'') například succubi sbírali semeno mužů se kterými spali, aby je následně incubi používali k oplodňování žen.{{Doplňte zdroj}}  Styku s démonem (ďáblem) byla také přisuzována iniciační funkce{{Doplňte zdroj}}  a mělo k němu docházet i na čarodějnických sabatech.
 Motiv succuba se objevuje v knize [[Honoré de Balzac]]a ''Succubus aneb běs sviňavý ženský'' (v orig. ''Le Succube'').
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Succubi jsou zmíněni i v tetralogii ságy ''Stmívání'' od Stephenie Meyerové, či spíše jen v [[ironie|ironii]] v díle ''[[Erik (Zeměplocha)|Erik]]'' od Terryho Pratchetta.
-Mezi succubi je možné řadit také [[rusalka (mytologie)|rusalky]] (vodní nymfy) a [[meluzína (mytologie)|meluzíny]] (duchové vody).{{chybí zdroj}}
+Mezi succubi je možné řadit také [[rusalka (mytologie)|rusalky]] (vodní nymfy) a [[meluzína (mytologie)|meluzíny]] (duchové vody).{{Doplňte zdroj}}
 == Související články ==