Lýková vlákna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot přidal: udm:Нин
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Mm - Změněn(y) odkaz(y) na metr#milimetr; kosmetické úpravy
Řádek 8: Řádek 8:
[[1000 t]]<ref>Sklizeň lýkových vláken 2005: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20061005/6-rostlinna_vlakna.pdf</ref>
[[1000 t]]<ref>Sklizeň lýkových vláken 2005: http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20061005/6-rostlinna_vlakna.pdf</ref>
|'''Střední <br />délka'''<br />
|'''Střední <br />délka'''<br />
[[mm]]
[[metr#milimetr|mm]]
|'''Střední <br />jemnost'''<br />
|'''Střední <br />jemnost'''<br />
[[µm]]
[[µm]]
Řádek 47: Řádek 47:
== Reference ==
== Reference ==
* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151
* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151
<references/>
<references />


[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Textilní vlákna]]

Verze z 22. 2. 2012, 12:45

Lýková vlákna se získávají ze stonku některých, zejména dvojděložných plodin. Patří k nim především juta, len, konopí, ramie, kenaf a abutilon.

V tabulce je uvedena světová spotřeba a některé fyzikální vlastnosti nejdůležitějších lýkových vláken v porovnání s bavlnou.

Vlákno Světová
spotřeba

1000 t[1]

Střední
délka

mm

Střední
jemnost

µm

Relativní
pevnost

mN/tex

juta 2 850 2-4 15-20 53-196
len 850 17-20 12-17 440-530
konopí 214 10-14 14-17 290-690
ramie 170 50-65 30-50 500-900
bavlna 26 000 [2] 19-38 10-17 245-370

Reference

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151