Lokálie: Porovnání verzí
upřesnění |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Lokálie vznikaly za vlády [[Josef II.|Josefa II.]] v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení [[farnost|farnosti]]; financování pocházelo většinou z [[Náboženská matice|náboženského fondu]]. V naprosté většině byly později (v průběhu [[19. století]] a počátku [[20. století]], hromadně zejména v 50. letech [[19. století]]) povýšeny na samostatnou [[farnost]]. |
Lokálie vznikaly za vlády [[Josef II.|Josefa II.]] v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení [[farnost|farnosti]]; financování pocházelo většinou z [[Náboženská matice|náboženského fondu]]. V naprosté většině byly později (v průběhu [[19. století]] a počátku [[20. století]], hromadně zejména v 50. letech [[19. století]]) povýšeny na samostatnou [[farnost]]. |
||
{{pahýl}} |
|||
{{Pahýl - křesťanství}} |
|||
[[Kategorie:Územní členění církve]] |
[[Kategorie:Územní členění církve]] |
||
Verze z 8. 2. 2012, 16:30
Lokálie (na Moravě a ve Slezsku zpravidla nazývaná lokální kaplanství nebo lokální kuracie) byla v minulosti duchovní správa s vlastním knězem mimo sídlo farnosti. Kněz ustanovený k výkonu duchovní správy v dotyčným místě se označoval jako lokalista (na Moravě a ve Slezsku lokální kaplan, popřípadě lokální kurát). Oproti farnostem se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou farnost v jiné obci. Na rozdíl od filiálek (s filiálním kostelem) měly lokálie vlastního kněze.
Lokálie vznikaly za vlády Josefa II. v rámci politiky zahušťování duchovní správy. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení farnosti; financování pocházelo většinou z náboženského fondu. V naprosté většině byly později (v průběhu 19. století a počátku 20. století, hromadně zejména v 50. letech 19. století) povýšeny na samostatnou farnost.
