Šíření tepla prouděním: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ro:Convecție |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Convection-snapshot.gif|thumb|right|Obrázek ukazuje model tepelné konvekce v [[zemský plášť|zemském plášti]]. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti.]] |
||
'''Šíření tepla prouděním (konvekcí)''' je jeden ze způsobů [[šíření tepla]], kdy dochází k [[proudění]] [[hmota|hmoty]] o různé [[teplota|teplotě]]. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin ([[kapalina|kapalin]] a [[plyn]]ů), případně u [[plazma (fyzika)|plazmatu]]. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu [[vnitřní energie]], a tím se přenáší teplo. |
'''Šíření tepla prouděním (konvekcí)''' je jeden ze způsobů [[šíření tepla]], kdy dochází k [[proudění]] [[hmota|hmoty]] o různé [[teplota|teplotě]]. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin ([[kapalina|kapalin]] a [[plyn]]ů), případně u [[plazma (fyzika)|plazmatu]]. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu [[vnitřní energie]], a tím se přenáší teplo. |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
* [[Tepelná pohoda]] |
* [[Tepelná pohoda]] |
||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
[[Kategorie:Termika]] |
[[Kategorie:Termika]] |
Verze z 8. 2. 2012, 12:47
Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin (kapalin a plynů), případně u plazmatu. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu vnitřní energie, a tím se přenáší teplo.
Vlastnosti
Ve srovnání s vedením tepla může být šíření tepla prouděním rychlejší.
Samovolné proudění teplejších částí tekutého systému obvykle stoupá vzhůru, protože hustota kapalin a plynů s teplotou zpravidla klesá.
Příklad
V zemské atmosféře obvykle hustota kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V gravitačním poli tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svou vnitřní energií.
Popsaný jev se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro cirkulaci vody v ústředním topení. Má také velký vliv na koloběh vody v přírodě.