Vnější kostra: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: tr:Dış iskelet |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám mk:Егзоскелет |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[ja:外骨格]] |
[[ja:外骨格]] |
||
[[lt:Egzoskeletas]] |
[[lt:Egzoskeletas]] |
||
[[mk:Егзоскелет]] |
|||
[[nl:Exoskelet]] |
[[nl:Exoskelet]] |
||
[[nn:Eksoskjelett]] |
[[nn:Eksoskjelett]] |
Verze z 31. 1. 2012, 23:59
Exoskelet neboli vnější kostra je v biologii označení pro kostru, která se nachází zvnějšku organizmu a poskytuje mu tak stabilní oporu a ochranu.
Exoskelet v biologii
Na rozdíl od strunatců má většina členovců (především hmyz, klepítkatci, korýši) a jiných zvířat vnější kostru, jejímž základem je chitin, arthropodin, uhličitan vápenatý nebo různé sloučeniny fosforečnanu.
Robotický exoskelet
Robotický exoskelet je zařízení, něco mezi ortézou a protézou, které bylo vyvinuto na univerzitě v Michiganu. Zařízení má sloužit jako rehabilitace po mozkových mrtvicích, dopravních nehodách nebo prostě tam, kde je potřeba obnovit funkčnost končetiny, např. pacienti s poškozenou míchou nebo neurologickou poruchou.
Používání je poměrně jednoduché, přístroj snímá nervové signály vysílané mozkem, které určují jaký sval se má smrštit, napnout, o kolik, kam apod. Tyto signály poté příjme samotný přístroj a pomocí těchto "příkazů" se pohybuje za pomoci válců s písty. Ovšem není až tak jednoduché, aby si lidská nervová soustava navykla na používání "nového skeletu", a tak průměrná doba, než je člověk schopen ovládat přístroj podle jeho potřeby, je 3-4 dny. Podle výzkumů provedených na zdravých lidech trvá alespoň 30 minut než se chůze zmírní, protože mozek neustále burcuje svaly k výkonu, ale poté si teprve uvědomí, že robotický exoskelet vlastně skoro veškerou práci za svaly udělá.