Vaziště: Porovnání verzí
m pak to sem nepatří |
údaje o vazištích v Česku vyčleněny do čl. Voroplavba v Česku |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Vaziště''' (splaz) je místo u [[řeka|řeky]] nebo jiného [[vodní tok|vodního toku]], kam se svážejí nebo snášejí [[kláda|klády]] a kde se z nich vytvářejí [[vor]]y. |
'''Vaziště''' ('''splaz''') je místo u [[řeka|řeky]] nebo jiného [[vodní tok|vodního toku]], kam se svážejí nebo snášejí [[kláda|klády]] a kde se z nich vytvářejí [[vor]]y nebo kde se připlavené vory převazují do větších. |
||
V potocích, horních tocích řek a v umělých [[kanál]]ech se [[klády|klády]] posílají po vodě jednotlivě. Pak se svazují do menších [[vor]]ů a níže na řece po jejím [[soutok]]u s jinými toky se převazují do větších. K vazišti se kmeny dopravují také jinými způsoby, například za [[kůň|koněm]], [[traktor]]em nebo na [[vůz|voze]]. Někde sami plavci ([[vorař]]i) stromy i káceli – byli tedy zároveň [[dřevař]]i. |
|||
== Některá vaziště v Česku v povodí Vltavy == |
|||
[[Výtoň]] nebo [[výteň]] byla [[naturální daň]], [[mýtné]], vytnutím příslušného podílu přepravovaného dřeva. Některým místům bývalých vazišť zůstalo toto pojmenování, přestože plavba vorů již v nich byla skončena (například [[Přední Výtoň]] na Šumavě, [[Výtoň (Praha)|Výtoň]] v Praze atd.). |
|||
=== [[Vltava]] === |
|||
*[[Chlum]] - u Volar, nejvyšší místo, odkud plavba vorů na Vltavě začínala. |
|||
*[[Vyšší Brod]] - vaziště na Vltavě. |
|||
*[[České Budějovice]]- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. „holanďani“), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z [[Jindřichov]]a, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do [[Hamburk]]u. |
|||
*[[Újezd]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]], pod [[Týn nad Vltavou|Týnem nad Vltavou]] - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky. |
|||
*[[Hladná]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]] - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta. |
|||
*[[Kostelecké Břehy]] - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
|||
*[[Políčko]] - na levém břehu Vltavy naproti osadě [[Radava]], mezi vesnicemi [[Velký Vír]] a [[Podskalí]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
|||
*[[Brousek]] - vaziště, samota a přívoz na pravém břehu Vltavy mezi vesničkou [[Podskalí]] a samotou [[Korce]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
|||
*[[Těchnice]] - mezi osadami [[Korce]] a [[Těchnice]], na pravém břehu Vltavy. V blízkosti bývala hájovna. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
|||
*[[Zavadilka]] - mezi dnešní [[Vodní nádrž Orlík|Orlickou přehradou]] a vesnicí [[Solenice]], na levé straně Vltavy u ústí [[Líšnický potok|Líšnického potoka]]. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště [[sůl|soli]], podle nějž má ves název. |
|||
*[[Babice]] – na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], mezi [[Neznašov]]em ([[Kořensko|Kořenskem]]) a [[Pašovicemi]]. Končily zde cestu vory z [[Lužnice (řeka)|Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby. |
|||
*[[Podskalí (Praha)|Podskalí]] ([[Výtoň (Praha)|Výtoň]]) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci. |
|||
=== [[Otava]] === |
|||
*[[Čeňkova pila]] nad Rejštejnem, na soutoku [[Vydra (řeka)|Vydry]] a [[Křemelná|Křemelné]] – zřízeno 1864–1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě |
|||
*[[Rejštejn]] – na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků |
|||
*[[Radešov]] – cca 2 km za Rejštejnem |
|||
*[[Páteček]] pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a [[Sušice|Sušicí]] |
|||
*[[Žichovice]] (mezi Sušicí a [[Horažďovice]]mi) – vaziště s celoročním provozem u umělého [[kanál]]u postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do [[Hamburg]]u. |
|||
*[[Na bělidle]], [[Písek (město)|Písek]] – doloženo např. z roku 1949 |
|||
*[[Štědronín]] – ostroh u ústí řeky Lomnice asi 12 km před Štědronínem – na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film ''[[Plavecký mariáš]]''. |
|||
*[[Zvíkov]] – na pravém břehu [[Otava|Otavy]] před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl [[přívoz]] a plavecký hostinec U Smrtů. |
|||
Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů. |
|||
=== [[Nežárka]] === |
|||
Usplavnil Adalbert Vojtěch Lann po roce 1822 - k vazištím se dřevo sváželo pomocí volů. |
|||
* [[Šimanov]] |
|||
* [[Jemčina]] |
|||
* před [[Pávkem]] |
|||
=== [[Pohořský potok]] (→ [[Černá (Malše)|Černá]] → [[Malše]] → [[Vltava]]) === |
|||
* [[Baronův most]] - buquoyské vaziště nedaleko osady [[Leopoldov (Český Krumlov)|Leopoldov]], součásti [[Pohorská Ves|Pohorské Vsi]]. Dnes je z bývalé hájovny pension s názvem Baronův most. |
|||
=== [[Berounka]] === |
|||
* [[Krašov]] |
|||
=== [[Sázava (řeka)|Sázava]] === |
|||
* [[Zruč nad Sázavou]] - v 19. století doložena v místní kronice dvě vaziště |
|||
* [[Český Šternberk|Šternberk]] - doloženo v listině šternberského panství v roce 1638, užíváno do doby 2. světové války |
|||
* [[Iváň]] u [[Rataje nad Sázavou|Ratají nad Sázavou]] - doloženo v listině šternberského panství v roce 1712, užíváno do doby 2. světové války |
|||
* [[Hvězdonice]] |
|||
* [[Chrást nad Sázavu|Chrást]] u Týnce nad Sázavou |
|||
* [[Kaňov]] - levý břeh, pro panství Lešany |
|||
* [[Kamenný Přívoz]] - levý břeh, pro panství Lešany |
|||
* [[Medník]] - v roce 1897 pod názvem Mědník nad Babami u Pikovic |
|||
== [[Labe]] == |
|||
* [[Pardubice]] - u ústí bývalé západního ramene Chrudimky |
|||
== Podívejte se také na: == |
== Podívejte se také na: == |
||
*[[Voroplavba]] |
*[[Voroplavba]] |
||
*[[Voroplavba v Česku]] (včetně seznamu vazišť) |
|||
*[[Vor]] |
|||
*[[Seznam přívozů v Česku]] |
|||
== Externí odkazy: == |
== Externí odkazy: == |
||
Řádek 70: | Řádek 18: | ||
[[Kategorie:Vodní doprava]] |
[[Kategorie:Vodní doprava]] |
||
[[Kategorie:Doprava v ČR]] |
|||
[[Kategorie:Lesnictví]] |
[[Kategorie:Lesnictví]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Stanice, zastávky a terminály]] |
Verze z 29. 8. 2006, 22:24
Vaziště (splaz) je místo u řeky nebo jiného vodního toku, kam se svážejí nebo snášejí klády a kde se z nich vytvářejí vory nebo kde se připlavené vory převazují do větších.
V potocích, horních tocích řek a v umělých kanálech se klády posílají po vodě jednotlivě. Pak se svazují do menších vorů a níže na řece po jejím soutoku s jinými toky se převazují do větších. K vazišti se kmeny dopravují také jinými způsoby, například za koněm, traktorem nebo na voze. Někde sami plavci (voraři) stromy i káceli – byli tedy zároveň dřevaři.
Výtoň nebo výteň byla naturální daň, mýtné, vytnutím příslušného podílu přepravovaného dřeva. Některým místům bývalých vazišť zůstalo toto pojmenování, přestože plavba vorů již v nich byla skončena (například Přední Výtoň na Šumavě, Výtoň v Praze atd.).
Podívejte se také na:
- Voroplavba
- Voroplavba v Česku (včetně seznamu vazišť)
Externí odkazy:
- Vltava - galerie historických i současných fotografií
- Voraři na Šumavě, PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy
- Voroplavba na řece Sázavě a nejen tam II., Pavel Hrejsemnou, 2005
Další reference:
- Zmizelá Vltava, Jan Čáka, 1996