Okolek: Porovnání verzí
Omezení opakovaných informací; skoro vše platí úplně stejně i pro jednotlivá kola; odstředivá síla není dominantní a v této souvislosti to nehraje roli (viz Průjezd obloukem). Jeřáby. |
Drobná wikifikace, čitelnost |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Volba vnitřního okolku == |
== Volba vnitřního okolku == |
||
[[Soubor:Rollingstock axle.jpg|thumb|Dvojkolí s vniřními okolky]] |
[[Soubor:Rollingstock axle.jpg|thumb|Dvojkolí s vniřními okolky]] |
||
Při [[Průjezd obloukem|průjezdu obloukem]] dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného momentu odvozeného od výšky těžiště a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo. |
Při [[Průjezd obloukem|průjezdu obloukem]] dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného [[Moment síly|momentu]] odvozeného od výšky [[těžiště]] vozidla a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo. |
||
== Oboustranné vedení okolku == |
== Oboustranné vedení okolku == |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
== Oboustranný okolek == |
== Oboustranný okolek == |
||
Kola s oboustrannými okolky se používají u [[Pozemní lanovka|pozemních lanovek]] s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz na straně |
Kola s oboustrannými okolky se používají u [[Pozemní lanovka|pozemních lanovek]] s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz je má na straně opačné. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké, bez okolků. |
||
Toto řešení umožňuje konstrukci [[výhybka|výhybek]] v místě míjení bez pohyblivých částí - tzv. [[Abtova výhybka|Abtových výhybek]]. Ve [[výhybna|výhybně]] se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany). |
Toto řešení umožňuje konstrukci [[výhybka|výhybek]] v místě míjení bez pohyblivých částí - tzv. [[Abtova výhybka|Abtových výhybek]]. Ve [[výhybna|výhybně]] se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany). |
||
Verze z 4. 7. 2011, 12:34
2 - nákolek
3 - plocha odvalování
Okolek (někdy též nákolek, něm. Spurkranz, angl. flange, fr. boudin) je výstupek vytvořený po celém obvodu kola kolejového vozidla bránící sjetí kola z kolejnice.[1] Obvykle se nachází na vnitřní straně kola (směrem dovnitř vozidla), takže brání sjetí kola vně kolejnice; toto umístění je vhodné z hlediska fyzikálních poměrů za jízdy. Ve speciálních případech je okolek oboustranný.
Volba vnitřního okolku
Při průjezdu obloukem dochází k přitížení vnějšího kola (vzhledem ke středu oblouku) vlivem klopného momentu odvozeného od výšky těžiště vozidla a odstředivé síly; vnitřní kolo je naopak odlehčováno. To vede k volbě umístění okolku na vnitřní straně kola, aby vedoucím kolem bylo vnější kolo.
Oboustranné vedení okolku
Na výhybkách a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě srdcovky doplněna přídržnicí, která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku.
Rovněž při použití žlábkové kolejnice se počítá s oboustranným vedením okolku. Opornice na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v celé délce koleje je okolek jištěn z vnitřních stran kolejnic i přídržnicí. Na výhybkách a kříženích je okolek v místě srdcovky veden žlábkem druhé kolejnice.
Na železničních přejezdech a u zadlážděných kolejí se užívá lišta chránící prostor pro průjezd okolku, ta by však neměla přijít s okolkem do kontaktu.
Oboustranný okolek
Kola s oboustrannými okolky se používají u pozemních lanovek s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má na jedné straně kola s okolky a druhý vůz je má na straně opačné. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké, bez okolků.
Toto řešení umožňuje konstrukci výhybek v místě míjení bez pohyblivých částí - tzv. Abtových výhybek. Ve výhybně se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany).
Kola s oboustrannými okolky se užívají také u mostových a portálových jeřábů.
Odkazy
Reference
- ↑ * KOLEKTIV AUTORŮ. Průvodce po železnici pro přátele železniční techniky. Praha: NADAS, 1975. 288+40 s. Kapitola Okolek, s. 125.