Volosť: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
'''Volosť''' ([[Ruština|rusky]] '''во́лость''') je jednotka [[Administrativně-teritoriální dělení|administrativně-teritoriálního dělení]] v [[Rusko|Rusku]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]], [[Estonsko|Estonsku]] a některých dalších zemích.
'''Volosť''' ([[Ruština|rusky]] '''во́лость''') je jednotka [[Administrativně-teritoriální dělení|administrativně-teritoriálního dělení]] v [[Rusko|Rusku]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]], [[Estonsko|Estonsku]] a některých dalších zemích.


Na [[Kyjevská Rus|staré Rusi]] bylo celé teritorium země ([[knížectví]]) jako polosamostatný [[úděl]], selská území, podřízená městu. Od konce [[14. století]] jako součást [[ujezd]]u, od roku [[1861]] jako [[stavy|stavovské]] jednotky [[rolnictvo|rolnického]] řízení. Byla uzákoněna Administrativně-teritoriální reformou [[1923]]—[[1929]]. Mezi „volosti“ patřily i tzv. [[Rolnická obec|rolnické obce]].
Na [[Kyjevská Rus|staré Rusi]] bylo celé teritorium země ([[knížectví]]) jako polosamostatný [[úděl]], selská území, podřízená městu. Od konce [[14. století]] jako součást [[ujezd]]u, od roku [[1861]] jako [[stavy|stavovské]] jednotky [[rolnictvo|rolnického]] řízení. Byla zrušena Administrativně-teritoriální reformou [[1923]]—[[1929]]. Mezi „volosti“ patřily i tzv. [[Rolnická obec|rolnické obce]].


== Použitá literatura ==
== Použitá literatura ==

Verze z 5. 6. 2011, 11:46

Volosť (rusky во́лость) je jednotka administrativně-teritoriálního dělení v Rusku, Lotyšsku, Estonsku a některých dalších zemích.

Na staré Rusi bylo celé teritorium země (knížectví) jako polosamostatný úděl, selská území, podřízená městu. Od konce 14. století jako součást ujezdu, od roku 1861 jako stavovské jednotky rolnického řízení. Byla zrušena Administrativně-teritoriální reformou 19231929. Mezi „volosti“ patřily i tzv. rolnické obce.

Použitá literatura

  • Encyklopedický slovník Brokgauze a Efrona (Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона). СПб., 1896. Svazek XIX, str. 424.
  • též, 1895, svazek XVI a, str. 729—730.
  • též, 1892, svazek VII, str. 93—97.
  • Dějiny státních úřadů předrevolučního Ruska (История государственных учреждений дореволюционной России), 1968. str. 233—235.