Admétos: Porovnání verzí
m robot přidal: be-x-old:Адмэт |
m + orefované příbuzenstvo |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Příbuzenstvo| příbuzenstvo = {{Příbuzný| manželka| [[Alkéstis]]<ref name="homér492">{{Citace monografie | příjmení = Homér | jméno = | odkaz na autora = Homér | titul = Ílias | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 516 | kapitola = Rejstřík vlastních jmen | strany = 492 | isbn = | jazyk = }}</ref>}} {{Příbuzný| syn| [[Eumélos]]<ref name="homér492">{{Citace monografie | příjmení = Homér | jméno = | odkaz na autora = Homér | titul = Ílias | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 516 | kapitola = Rejstřík vlastních jmen | strany = 492 | isbn = | jazyk = }}</ref>}}}} |
|||
'''Admétos''' ([[starořečtina|řecky]] '''Άδμητος''', [[latina|latinsky]] ''Admetus'') byl v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] byl králem města [[Féry]] v jihovýchodní [[Thesálie|Thessálii]], synem krále [[Ferés|Feréta]], manželem [[Alkéstis|Alkéstidy]]. |
'''Admétos''' ([[starořečtina|řecky]] '''Άδμητος''', [[latina|latinsky]] ''Admetus'') byl v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] byl králem města [[Féry]] v jihovýchodní [[Thesálie|Thessálii]], synem krále [[Ferés|Feréta]], manželem [[Alkéstis|Alkéstidy]]. |
||
| Řádek 16: | Řádek 18: | ||
Mýtus o Admétovi a Alkéstis býval vyprávěn jako součást mýtů o Apollónovi, Héraklovi nebo o Argonautech. Pravděpodobně z toho plynou mnohé rozpory, zejména v chronologii. |
Mýtus o Admétovi a Alkéstis býval vyprávěn jako součást mýtů o Apollónovi, Héraklovi nebo o Argonautech. Pravděpodobně z toho plynou mnohé rozpory, zejména v chronologii. |
||
* První souborné zpracování je v [[Eurípidés|Eurípidově]] tragédii ''Alkéstis'' (438 př. n. l.). |
* První souborné zpracování je v [[Eurípidés|Eurípidově]] tragédii ''Alkéstis'' (438 př. n. l.). |
||
==Reference== |
|||
<references/> |
|||
==Literatura== |
==Literatura== |
||
Verze z 1. 6. 2011, 09:57
| manželka | Alkéstis[1] |
|---|---|
| syn | Eumélos[1] |
Admétos (řecky Άδμητος, latinsky Admetus) byl v řecké mytologii byl králem města Féry v jihovýchodní Thessálii, synem krále Feréta, manželem Alkéstidy.
Admétos usiloval o ruku krásné Alkéstis, dcery krále Pelia (toho, který se neprávem stal králem v Iólku a který později zahynul rukou kouzelnice Médei, manželky Argonauta Iásona). Alkéstis byla krásná a ucházelo se o ni mnoho králů a královských synů. Král Peliás vyhlásil, že dceru dá za manželku tomu, kdo zapřáhně do svého vozu divokého kance a lva a objede s nimi závodiště.
Admétos požádal o pomoc boha Apollóna. Nejvyšší bůh Zeus poslal před časem k Admétovi do služby Apollóna, aby se očistil ze zabití hrozného draka Pýthóna. Apollón jej zabil za to, že před jeho narozením pronásledoval z příkazu žárlivé bohyně Héry jeho matku, bohyni Létó v době, kdy se blížil porod jejích dětí — Apollóna a Artemis, potomků božského Dia. Apollón přislíbil pomoc a skutečně poté s pomocí hrdiny Hérakla zkrotili divoká zvířata a Admétos s tímto zvláštním spřežením objel závodiště v Iólku.
Když vrcholily přípravy na svatbu, opomněl Admétos uctít obětí bohyni Artemis a vzápětí se dostavil její trest: Když vstupoval do svatební komnaty, místo nevěsty našel na lůžku klubko hadů. Opět byl přivolán o pomoc bůh Apollón a ten rychle vyjednal nápravu: Oběť bohyni byla uskutečněna. Navíc Apollón vyjednal významný slib: Až přijde den Admétovy smrti, může být ušetřen, jestliže někdo za něj dobrovolně zemře.
S touto vyhlídkou žil Admétos šťastná léta. Když se přiblížila jeho hodina, povolal z Fér několik ubožáků a požádal je, aby místo něho zemřeli - všichni odmítli. Požádal své přátele — vysmáli se mu. Požádal své rodiče — nepořídil. Dozvěděla se to Alkéstis a nabídla svůj život za jeho, když si vymohla slib, že její děti za ni nikdy nedostanou macechu. Jenže její oběť zase nechtěl přijmout Admétos. Alkéstis však byla neoblomná.
V okamžiku, kdy Alkéstis zavřela oči, ohlásil se k návštěvě hrdina Héraklés. Když mu vypověděli, co se právě událo, Héraklés se skryl u hrobky a když zaslechl šum křídel boha smrti Thanata, vrhl se na něho, přemohl ho a spoutal. Thanatos prosil o milost a dostal ji až poté, co slíbil, že vrátí královně Alkéstis život. Stalo se a oba manželé prý žili ještě dlouhá léta a když přišel bůh smrti podruhé, odešli společně do říše stínů.
Jsou i jiné verze zakončení tohoto mýtu: jedna říká, že Alkéstis se z lásky k Admétovi otrávila a její duše sestoupila do Tartaru. Odtud ji však vrátila manželka boha Háda Persefona, která nesouhlasila s tím, aby žena zemřela místo muže a poslala ji nahoru. Druhá verze říká, že sám Hádés přišel pro krále Adméta, ten ale uprchl. Alkéstis se nabídla místo něho, do toho vstoupil Héraklés a vysvobodil ji.
Odraz v umění
Mýtus o Admétovi a Alkéstis býval vyprávěn jako součást mýtů o Apollónovi, Héraklovi nebo o Argonautech. Pravděpodobně z toho plynou mnohé rozpory, zejména v chronologii.
- První souborné zpracování je v Eurípidově tragédii Alkéstis (438 př. n. l.).
Reference
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky