Záhoří (Slovensko): Porovnání verzí
rozdíly mezi spisovnou slovenštinou a zahorským nářečím |
oprava |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
=== rozdíly mezi spisovnou slovenštinou a zahorským nářečím === |
=== rozdíly mezi spisovnou slovenštinou a zahorským nářečím === |
||
'''zahorské nářečí''' '''/|/''' '''spisovná slovenština''' <br /> |
|||
-l- se změkčuje na –ľ- (motíl, lachko – motýľ, ľahko); |
-l- se změkčuje na –ľ- (motíl, lachko – motýľ, ľahko); |
||
-t- se v spisovné slovenštině změkčuje na –ť- (mjet, scet – mať, chcieť ); |
-t- se v spisovné slovenštině změkčuje na –ť- (mjet, scet – mať, chcieť ); |
Verze z 21. 5. 2011, 19:15
Záhorie (česky Záhoří, v “záhoráckém nářečí” Zahori) je region a region cestovního ruchu (Záhorský region cestovního ruchu ) na jihozápadě Slovenska, nacházející se v oblasti Záhorské nížiny.
Ze severozápadu jej ohraničuje řeka Morava, která zde současně tvoří i státní hranici s Českou republikou a Rakouskem. Je rozděleno na Horní Záhoří, střední Záhoří a Dolní Záhoří. Někdy se do něj neřadí obce Lozorno, Jablonové, Pernek, Kuchyň a Rohožník, které bývají také označovány jako Podhorie.
Důležitá centra: Malacky, Skalica, Senica, Holíč, Stupava, Šaštín - Stráže, Gbely. Záhoráci vyprávějí nářečím velmi podobným nářečí na sousední Moravě.
Záhoří bylo v období Velké Moravy součástí Moravského knížectví.
Záhoří jako region cestovního ruchu oficiálně zahrnuje:
- okres Malacky kromě obcí Stupava, Mariánka a Borinka
- Jižní část okresu Myjava
- okres Senica
- okres Skalica
V běžném chápání však do Záhoria patří celý okres Malacky a bratislavská městská část Záhorská Bystrica.
Oblast se, mimo jiné, také vyznačuje tím, že zde lidé mluví specifickým slovenským nářečím, tzv. záhoráčtinou, která má jazykově blízko k některým jihomoravským nářečím.
rozdíly mezi spisovnou slovenštinou a zahorským nářečím
zahorské nářečí /|/ spisovná slovenština
-l- se změkčuje na –ľ- (motíl, lachko – motýľ, ľahko);
-t- se v spisovné slovenštině změkčuje na –ť- (mjet, scet – mať, chcieť );
-í- se mění na dvojhlásky –ia-, -ie-, -iu- (vzít. písek kraší, lepší – vziať, piesok, krajšiu, lepšiu);
-é-,-e- se mění na –ie- (mléko, scet – mlieko, chcieť);
-ú- se mění na –ô- (múj, kúň – môj kôň );
-ja- se mění na –ä- (mjaký, hríbja – mäkký, žriebä);
-á- se mění na -ia- (nosá, žádajú – nosia, žiadajú);
-str- se mění na –čr-,-č- (strevo, strešňa – črevo, čerešňa);
-šč- se mění na –šť-(ščascí, ščebotat – šťastie, štebotať);
-o- se zaměňuje za –u-(ohárek, moset – uhorka, musieť);
slabiky de, te, ne, le se změkčují (devjet, tela, nescem, lehnút – deväť, teľa, nechcem, ľahnúť);
-ď- nahrazuje –j- (anďel – anjel);
-t- se nahrazuje hláskou –d- (suatkí – sladký)
-sc- se mění na -chc- (scet – chcieť)
Galerie
-
Váté písky
-
Řeka Morava
-
Mrtvé rameno Moravy
-
Borové lesy v Borské nížině
-
Pole u Unína