Zvon Patron: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 5. 2011, 23:57

Zaniklý zvon Patron z r. 1509 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě vyrobil mistr Bartoloměj Pražský. Zvon býval největším českým zvonem. Byl přelit v l. 1523 a 1534 a zničen požárem v r. 1541. V r. 1549 byl náhradou za něj pořízen zvon Zikmund.

Popis zvonu

Výzdoba zvonu je neznámá, prameny ovšem dokládají, že hlavní reliéf na Zikmundovi s králem Ferdinandem a královnou Annou se nacházel už na Patronovi z r. 1534.

Původ zvonu

Zvon pořídil v r. 1509 pražský mistr Bartoloměj s pomocí zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory. V r. 1523 musel být z neznámého důvodu přelit, což provedl opět mistr Bartoloměj. Za svou službu však nedostal zaplaceno, a proto si zvon nechal až do své smrti (kolem r. 1533) u sebe v dílně. Teprve v r. 1534 byl na „smyku“ odtažen na Hrad. Cestou však sklouzl, spadl do příkopu a rozbil se. Druhé přelití obstaral vídeňský kovolijec Leopold Maierhoffer. I v tomto případě nastaly problémy. Jednak měl zvon špatně odlitou korunu, takže král Ferdinand I. Habsburský odmítl vyplatit část odměny, o niž se pak ještě v r. 1550 soudili Maierhofferovi dědicové. Druhým problémem byla hmotnost zvonu, protože královský stavitel usoudil, že je pro svatovítskou věž příliš těžký. Prozatímně byl tedy zavěšen na dřevěnou stolici na hradním nádvoří. Tam jej zastihl požár Pražského hradu v r. 1541, při němž přehořel hřídel zvonu a ten se zřítil a rozbil na kusy. Trosky zvonu pak byly použity na odlití menších svatovítských zvonů.

Literatura

MÁDL, Karel B. Velký zvon u svatého Víta v Praze. IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, str. 689-715.
PALACKÝ, František. Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527. Praha: L. Mazáč, 1941, s. 267, 383.
RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách : 1526-1620. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 339.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Zaniklý [[zvon]] ''Patron'' z r. [[1509]]''' z [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] vyrobil mistr [[Bartoloměj Pražský]]. Zvon býval největším českým zvonem. Byl přelit v l. [[1523]] a [[1534]] a zničen požárem v r. [[1541]]. V r. [[1549]] byl náhradou za něj pořízen [[Zikmund (zvon)|zvon ''Zikmund'']].
-==Popis zvonu==
+== Popis zvonu ==
 Výzdoba zvonu je neznámá, prameny ovšem dokládají, že hlavní reliéf na ''Zikmundovi'' s králem Ferdinandem a královnou Annou se nacházel už na ''Patronovi'' z r. [[1534]].
 == Původ [[zvon]]u ==
-Zvon pořídil v r. 1509 pražský mistr Bartoloměj s pomocí zvonaře [[Ondřej Ptáček|Ondřeje Ptáčka]] z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V r. [[1523]] musel být z neznámého důvodu přelit, což provedl opět mistr Bartoloměj. Za svou službu však nedostal zaplaceno, a proto si zvon nechal až do své smrti (kolem r. [[1533]]) u sebe v dílně. Teprve v r. 1534 byl na „smyku“ odtažen na Hrad. Cestou však sklouzl, spadl do příkopu a rozbil se. Druhé přelití obstaral [[Vídeň|vídeňský]] kovolijec [[Leopold Maierhoffer]]. I v tomto případě nastaly problémy. Jednak měl zvon špatně odlitou korunu, takže král [[Ferdinand I. Habsburský]] odmítl vyplatit část odměny, o niž se pak ještě v r. 1550 soudili Maierhofferovi dědicové. Druhým problémem byla hmotnost zvonu, protože královský stavitel usoudil, že je pro svatovítskou věž příliš těžký.  Prozatímně byl tedy zavěšen na dřevěnou stolici na hradním nádvoří. Tam jej zastihl požár Pražského hradu v r. [[1541]], při němž přehořel hřídel zvonu a ten se zřítil a rozbil na kusy. Trosky zvonu pak byly použity na odlití menších svatovítských zvonů.
+Zvon pořídil v r. 1509 pražský mistr Bartoloměj s pomocí zvonaře [[Ondřej Ptáček|Ondřeje Ptáčka]] z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V r. [[1523]] musel být z neznámého důvodu přelit, což provedl opět mistr Bartoloměj. Za svou službu však nedostal zaplaceno, a proto si zvon nechal až do své smrti (kolem r. [[1533]]) u sebe v dílně. Teprve v r. 1534 byl na „smyku“ odtažen na Hrad. Cestou však sklouzl, spadl do příkopu a rozbil se. Druhé přelití obstaral [[Vídeň|vídeňský]] kovolijec [[Leopold Maierhoffer]]. I v tomto případě nastaly problémy. Jednak měl zvon špatně odlitou korunu, takže král [[Ferdinand I. Habsburský]] odmítl vyplatit část odměny, o niž se pak ještě v r. 1550 soudili Maierhofferovi dědicové. Druhým problémem byla hmotnost zvonu, protože královský stavitel usoudil, že je pro svatovítskou věž příliš těžký. Prozatímně byl tedy zavěšen na dřevěnou stolici na hradním nádvoří. Tam jej zastihl požár Pražského hradu v r. [[1541]], při němž přehořel hřídel zvonu a ten se zřítil a rozbil na kusy. Trosky zvonu pak byly použity na odlití menších svatovítských zvonů.
-==Literatura==
+== Literatura ==
-*MÁDL, Karel B. ''Velký zvon u svatého Víta v Praze.'' IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, str. 689-715.
+* MÁDL, Karel B. ''Velký zvon u svatého Víta v Praze.'' IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, str. 689-715.
-*PALACKÝ, František. ''Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527.'' Praha: L. Mazáč, 1941, s. 267, 383.
+* PALACKÝ, František. ''Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527.'' Praha: L. Mazáč, 1941, s. 267, 383.
-*RYBIČKA, Antonín. ''O českém zvonařství.'' Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
+* RYBIČKA, Antonín. ''O českém zvonařství.'' Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
 * {{Citace monografie
 | jméno = Zikmund
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 }}
-{{Portály|Hudba}}
 {{DEFAULTSORT:Hradčany}}
 [[Kategorie:Zvony Katedrály svatého Víta]]
 [[Kategorie:Zvony 16. století]]
 [[Kategorie:Zaniklé zvony]]