Alfred Marshall

Alfred Marshall (26. července 1842 v Bermondsey, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska - 13. července 1924 v Cambridge v Spojené království Velké Británie a Severního Irska) byl jeden z nejvlivnějších ekonomů své doby. Jeho kniha, Zásady ekonomie (1890), byla po mnoho let hlavní ekonomickou učebnicí po celém světě. Vysvětluje myšlenky nabídky, poptávky, mezního užitku a nákladů na výrobu. Je znám jako jeden ze zakladatelů neoklasické ekonomie.

Biografie

Vyrostl na předměstí Londýna v Claphamu. Jeho otec byl zaměstnán jako pokladník banky a byl oddaný Evangelík. Nejdříve chodil do obchodní školy a poté do St. John's College na Cambridge, kde začal vynikat v matematice. Tam se začal věnovat i filozofii, teologii a následně ekonomii, z čehož vznikla jeho další práce. Později, roku 1868 se na této škole stal vyučujícím morálních věd a roku 1885 se stal profesorem politické ekonomie. Zůstal zde až do roku 1908 kdy odešel do důchodu.

Z ekonomie chtěl uděl více vědeckou disciplínu. Kolem roku 1870 napsal několik pojednání o mezinárodním obchodu a o problémech protekcionismu. Mnoho z těchto prací bylo v roce 1879 svázáno a pracovně nazváno Čistá teorie zahraničního obchodu: čistá teorie domácího produktu. Tentýž rok publikoval se svou ženou Mary Paley Marshall Ekonomii průmyslu.

Při psaní používal tento postup:

1. Používat matematiku jako zkrácený zápis jazyka, spíše než jako vyšetřovací metodu.
2. Zkoumat dokud nedojdeme k závěru.
3. Přeložit do angličtiny.
4. Znázornit příklady, které jsou důležité v reálném životě
5. Vymazat matematiku
6. Pokud neuspěl v (4), nedělal ani (3)

Stal se profesorem Mary Paley na Cambridge. Oženili se spolu roku 1877 a proto byl nucen opustit své místo na škole kvůli „celibátním“ předpisům na univerzitě. Poté se stal ředitelem na fakultě v Bristolu, která byla základem Bristolské univerzity. Opět přednášel politickou ekonomii a ekonomiku. V Bristolu zdokonalil svou Ekonomiku průmyslu a více ji rozšířil po Británii jako učební pomůcku. Největší proslulost získal právě z této své práce. Krátkou dobu strávil na Balliol College, Oxford a po té se vrátil na Cambridge.