Měšek II. Lambert: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
Jcb (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 11: Řádek 11:




{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]]|kdy=[[1025]]–[[1031]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|po=[[Bezprym]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}}
{{Panovník|barva=red|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg|pred=[[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]]|kdy=[[1025]]–[[1031]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|po=[[Bezprym]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}}
{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Bezprym]]|kdy=[[1032]]–[[1034]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|po=[[Kazimír I. Obnovitel]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}}
{{Panovník|barva=red|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg|pred=[[Bezprym]]|kdy=[[1032]]–[[1034]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|po=[[Kazimír I. Obnovitel]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}}
{{Link FA|pl}}
{{Link FA|pl}}



Verze z 11. 2. 2011, 13:18

Portrét z 19. století od Jana Matejka.

Měšek II. Lambert (99010. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 10251031 polský král, v letech 10321034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Enmildy. K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richezou Lotrinskou měl syna Kazimíra a dceru Gertrudu. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.

Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.

Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merserburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi. Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.

Literatura


Nevložen titul!
10251031
Nevložen titul!
10321034

Šablona:Link FA