Kurziva: Porovnání verzí
m robot přidal: hr:Kurziv |
m přeformulace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Garamond Roman Italic.svg|thumb|420px|Font Garamond v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení [[f]] pod řádek, redukce bříška [[a]]]] |
[[Soubor:Garamond Roman Italic.svg|thumb|420px|Font [[Garamond]] v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení [[f]] pod řádek, redukce bříška [[a]]]] |
||
'''Kurziva''' (variantně i '''-zí-''') je v [[Typografie|typografii]] [[řez písma]] vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma. Je to řez nejčastěji používaný pro zvýrazňování, na druhé straně není vhodný k tištění delších textů kvůli snížení čitelnosti. Počítačová sazba také umožňuje vytváření ''falešné kurzivy'' (''{{cizojazyčně|en|slanted type}}''), což je pouhé naklonění písma. |
'''Kurziva''' (variantně i '''-zí-''') je v [[Typografie|typografii]] [[řez písma]] vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma. Je to řez nejčastěji používaný pro zvýrazňování, na druhé straně není vhodný k tištění delších textů kvůli snížení čitelnosti. Počítačová sazba také umožňuje vytváření ''falešné kurzivy'' (''{{cizojazyčně|en|slanted type}}''), což je pouhé naklonění písma. |
||
První kurzíva (italika) byla vytvořena na přelomu 16. a 17. století rytcem [[Francesco Griffo|Francescem Griffem]] a tvarově vychází z psané [[Humanistická polokurzíva|humanistické polokurzivy]], pro kterou se v minulosti zažil výraz kurzíva. Tato záměna pojmů působí problémy zejména v [[Paleografie|paleografii]], kde se pod slovem kurzíva rozumí spojované [[psací písmo]] (které je do tiskové podoby převáděno méně často a pod označením skript, nebo kaligrafické písmo). |
|||
Termín kurziva, jak je definována v typografii, je poněkud nepřesný (a to se nejvíce projevuje v [[paleografie|paleografii]]), přesnější termín by byl '''polokurziva''', protože zvyklosti používané při vytváření kurzivních řezů vychází ze zvyklostí [[Humanistická polokurziva|humanistické polokurzivy]] (v tiskové podobě [[italika]] jakožto kurzívní řez k [[Antikva|antikvě]]), zatímco (dle paleografie) opravdová kurziva označuje nejběžnější podobu [[psací písmo|psacího písma]] (kde nejenže dochází k sklonu doprava, ale také k propojování znaků; tato podoba většinou nedostala tiskovou formu). |
|||
Odvozeně se pod termínem kurzíva nebo kurzívka v [[publicistický styl|publicistickém stylu]] rozumí krátký vtipný článek, sázený tímto řezem. |
Odvozeně se pod termínem kurzíva nebo kurzívka v [[publicistický styl|publicistickém stylu]] rozumí krátký vtipný článek, sázený tímto řezem. |
Verze z 8. 2. 2011, 01:00
Kurziva (variantně i -zí-) je v typografii řez písma vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma. Je to řez nejčastěji používaný pro zvýrazňování, na druhé straně není vhodný k tištění delších textů kvůli snížení čitelnosti. Počítačová sazba také umožňuje vytváření falešné kurzivy (slanted type), což je pouhé naklonění písma.
První kurzíva (italika) byla vytvořena na přelomu 16. a 17. století rytcem Francescem Griffem a tvarově vychází z psané humanistické polokurzivy, pro kterou se v minulosti zažil výraz kurzíva. Tato záměna pojmů působí problémy zejména v paleografii, kde se pod slovem kurzíva rozumí spojované psací písmo (které je do tiskové podoby převáděno méně často a pod označením skript, nebo kaligrafické písmo).
Odvozeně se pod termínem kurzíva nebo kurzívka v publicistickém stylu rozumí krátký vtipný článek, sázený tímto řezem.