Casus belli: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Příklady: přidal jsem odkaz |
m robot přidal: ja:開戦事由 |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
[[id:Casus belli]] |
[[id:Casus belli]] |
||
[[it:Casus belli]] |
[[it:Casus belli]] |
||
[[ja:開戦事由]] |
|||
[[jv:Casus belli]] |
[[jv:Casus belli]] |
||
[[ka:Casus belli]] |
[[ka:Casus belli]] |
Verze z 25. 8. 2010, 20:34
Casus belli [ka'zus 'bɛlli] je latinský výraz z mezinárodního práva, který označuje incident, událost nebo skutečnost postačující jako důvod k vyhlášení války.
Příklady
- Druhá Pražská defenestrace v roce 1618 byla na počátku třicetileté války.
- Obléhání Fort Sumter vojsky Konfederace byla rozbuškou Americké občanské války
- Úspěšný Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este vedl Rakousko-Uhersko k vyhlášení války Srbsku a počátku První světové války.
- Fingované přepadení vysílačky v Glivici bylo oficiálním důvodem napadení Polska a začátku druhé světové války.
- Uzavření Tiranské úžiny v roce 1967 bylo válečným aktem, který rozpoutal Šestidenní válku mezi Egyptem a Izraelem.
- Pro USA a jejich spojence představovala casus belli k válce v Zálivu irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990.
- Údajný masakr civilistů v kosovské vesnici Račak se stal důvodem pro útok NATO na Jugoslávii v březnu 1999.
- Teroristické útoky 11. září 2001 se staly důvodem k válce proti terorismu.
False flag
- Hlavní článek: False flag
Tzv. False flag operation (operace „falešná vlajka“) se dá označit za takové casus belli, které byly provedeny jednotkami agresora proti vlastním cílům z cílem získat záminku pro napadení protivníka. Rozdíl je tedy v přímém úmyslu válku vyvolat, zatímco v ostatních případech je válka „nechtěným“ následkem. Přepadení vysílačky v Glivici je příkladem zdokumentované false flag operace.