Alexandr Berkman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da:Alexander Berkman
přidal kat. Ateisté ( informace z anglické Wikipedie )
Řádek 130: Řádek 130:
[[Kategorie:Ruští anarchisté]]
[[Kategorie:Ruští anarchisté]]
[[Kategorie:Oběti sebevražd]]
[[Kategorie:Oběti sebevražd]]
[[Kategorie:Ateisté]]


[[ar:ألكسندر بيركمان]]
[[ar:ألكسندر بيركمان]]

Verze z 20. 6. 2010, 06:02

Alexander Berkman, 1892

Alexander Berkman (původně Ovsei Osipovich Berkman, 21. listopadu 1870, Vilnius, Ruské impérium – 28. června 1936, Nice, Francie) byl anarchista známy pro svůj politický aktivismus a psaní. Byl předním členem anarchistického hnutí na počátku 20. století.

Berkman se narodil ve Vilniusu v Ruském impériu a emigroval do USA v roce 1888. Žil v New York City, kde se zapojil do anarchistického hnutí. Byl také milenec a celoživotní přítel anarchistky Emmy Goldman.

V roce 1892 se Berkman pokusil zavraždit Henry Clay Fricka jako akt propagandy činem. Přestože Frick přežil, Berkman strávil 14 let ve vězení. Jeho zkušenosti ve vězení se staly základem pro jeho první knihu, Prison Memoirs of an Anarchist (Vězeňské vzpomínky anarchisty). Po svém propuštění z vězení, Berkman pracoval jako editor anarchistického časopisu vydávané Goldmanovou, Mother Earth (Matka Země), a založil si svůj vlastní časopis, The Blast (Výbuch).

V roce 1917, Berkman a Goldmanová byly odsouzeni ke 2 letům vězení za spiknutí proti branné povinnosti. Po jejich propuštění z vězení byli se stovkami dalších deportováni do Ruska. Zpočátku nakloněn podpoře ruské bolševické revoluce, Berkman však rychle vyjádřil svůj nesouhlas sovětskému používání násilí a represí nezávislých hlasů. V roce 1925 vydává knihu o jeho zkušenostech, The Bolshevik Myth (Bolševický mýtus).

Po přesunu do Francie, Berkman pokračuje ve své práci ve prospěch anarchistického hnutí, produkující klasickém výkladů anarchistických principů, Now and After: The ABC of Communist Anarchism (Nyní a poté: ABC komunistického anarchismu). Trpící nemocemi a bídou Berkman páchá sebevraždu v roce 1936.

Biografie

Raná léta

Berkman se narodil jako Ovsei Osipovich Berkman v Litvě ve městě Vilnius (poté část Ruského impéria).[1][2] Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí v majetné židovské rodiny.[3] Berkman vyrostl v Petrohradu, kde přijal ruštější jméno Alexander; mezi svými přáteli byl znám jako Saša.[1]

Berkmanova rodina žila pohodlný život, se sluhy a letním domem. Berkman studoval na gymnáziu, kde obdržel klasické vzdělání. Jako mladík byl ovlivněn rostoucím radikalismem, který se šířil mezi dělníky v hlavním městě. V roce 1881, Berkmanovo vyučování bylo přerušeno, když výbuch, který zabil Cara Alexandra II., otřásl budovou. Doma toho večeru zatímco jeho rodiče potichu mluvili se Berkman dozvěděl více o atentátu od jeho "Strýce Maxima", národnika Marka Natansona:[3]

Otec se podíval na matku hrozně vyčítavě, a Maxim byl neobvykle tichý, ale jeho tvář vypadala oslnivě, jako zvláštní záblesk v jeho oku. V noci, osamotě se mnou v ložnici se hnal k mé posteli, klekl si k mé straně, a objal mě kolem ramenem a líbal mě, a plakal, a líbal mě. Jeho divokost mě děsila. "Co je, Maximotchka?" Dýchal jsem měkce. Běhal sem a tam po pokoji, líbal mě a huhlal, "Sláva, sláva! Vítězství!" Mezi vzlykáním mě vážně ujistil o mlčenlivosti, on šeptal tajemně, úžasně inspirující slova: Vůle Lidu!—Tyran odstraněn—Svobodné Rusko.[4]

Když bylo Berkmanovi 15 jeho otec zemřel, jeho matka zemřela příští rok. V únoru 1888 Berkman odešel do USA.[5]

New York

Krátce po svém příjezdu do New Yorku se Berkman stal anarchistou skrze jeho zapojení ve skupinách, které tvořili kampaň k osvobození mužů odsouzených za Haymarketský masakr (1886).[6] Záhy se stal pod vlivem Johanna Mosta nejznámějším anarchistou ve Spojených státech, a zastáncem propagandy činem—atentátů, či násilí uskutečněných k povzbuzení mas ke vzpouře.[1][7] Berkman se stal sazečem pro Mostovy noviny Die Freiheit (Svoboda).[6]

V New Yorku se Berkman setkal s Emmou Goldman, jinou ruskou imigrantkou a začal s ní mít milostný vztah.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Osipovič Berkman na Wikimedia Commons

Reference

  1. a b c WALTER, Nicolas. The Bolshevik Myth (Diary 1920-1922). London: Pluto Press, 1989. ISBN 1-85305-032-6. S. 7. (anglicky) 
  2. NEWELL, Peter E. Alexander Berkman: An Introduction. London: Freedom Press, 1977. S. 5. (anglicky) 
  3. a b AVRICH, Paul. Anarchist Portraits. Princeton: Princeton University Press, 1988. ISBN 0-691-00609-1. S. 201. (anglicky) 
  4. BERKMAN, Alexander. Prison Memoirs. Pittsburgh: Frontier Press S. 91. (anglicky) 
  5. AVRICH, Paul. Anarchist Portraits. Princeton: Princeton University Press, 1988. ISBN 0-691-00609-1. S. 202. (anglicky) 
  6. a b PATEMAN, Barry. Oakland, Calif.: AK Press, 2003. ISBN 1-902593-70-7. S. 3. (anglicky) 
  7. NEWELL, Peter E. "Alexander Berkman: An Introduction. London: Freedom Press, 1977. S. 6. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Berkman na anglické Wikipedii.

Externí odkazy