Flavinadenindinukleotid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: ca:Dinucleòtid de flavina i adenina |
m robot změnil: ko:플라빈 아데닌 디뉴클레오티드; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Chemická sloučenina |
{{Infobox Chemická sloučenina |
||
|Název=Flavinadenindinukleotid |
|Název=Flavinadenindinukleotid |
||
|Obrázek=[[ |
|Obrázek=[[Soubor:Flavin adenine dinucleotide.png|thumb]] |
||
|Systematický název=Flavinadenindinukleotid |
|Systematický název=Flavinadenindinukleotid |
||
|Triviální název= |
|Triviální název= |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
|Molární hmotnost= 785,55 g/mol |
|Molární hmotnost= 785,55 g/mol |
||
}} |
}} |
||
'''Flavinadenindinukleotid''' ('''FAD''' či '''FADH<sub>2</sub>''', případně '''riboflavinadenosindifosfát''') je [[ |
'''Flavinadenindinukleotid''' ('''FAD''' či '''FADH<sub>2</sub>''', případně '''riboflavinadenosindifosfát''') je [[prostetická skupina]] obsahující [[vitamín B2|vitamín B<sub>2</sub>]](riboflavin) navázáný na [[adenosindifosfát]] (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva [[fosfát]]y, cukr [[ribóza|ribózu]] a [[adenin]]. |
||
Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. [[flavoprotein]]ů. FAD je jeho [[oxidace|oxidovaná]] forma, zatímco FADH<sub>2</sub> je jeho forma [[redukce (chemie)|redukovaná]].<ref name=stenesh>Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> Redukovaná forma vzniká zejména v [[Krebsův cyklus|Krebsově cyklu]] při [[dehydrogenace|dehydrogenaci]] [[sukcinát]]u na [[fumarát]]. Je schopen přenášet [[elektron]]y a [[vodík]]ové atomy z tohoto cyklu do [[elektronový transportní řetězec|elektronového transportního řetězce]] (tzv. [[dýchací řetězec]]), na jehož konci se uskutečňuje [[oxidativní fosforylace|syntéza ATP]].<ref>{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref> |
Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. [[flavoprotein]]ů. FAD je jeho [[oxidace|oxidovaná]] forma, zatímco FADH<sub>2</sub> je jeho forma [[redukce (chemie)|redukovaná]].<ref name=stenesh>Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> Redukovaná forma vzniká zejména v [[Krebsův cyklus|Krebsově cyklu]] při [[dehydrogenace|dehydrogenaci]] [[sukcinát]]u na [[fumarát]]. Je schopen přenášet [[elektron]]y a [[vodík]]ové atomy z tohoto cyklu do [[elektronový transportní řetězec|elektronového transportního řetězce]] (tzv. [[dýchací řetězec]]), na jehož konci se uskutečňuje [[oxidativní fosforylace|syntéza ATP]].<ref>{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
===Reference=== |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
{{pahýl - biochemie}} |
{{pahýl - biochemie}} |
||
[[Kategorie:Nukleotidy]] |
[[Kategorie:Nukleotidy]] |
||
[[Kategorie:Koenzymy]] |
[[Kategorie:Koenzymy]] |
||
| Řádek 34: | Řádek 35: | ||
[[it:Flavina adenina dinucleotide]] |
[[it:Flavina adenina dinucleotide]] |
||
[[ja:フラビンアデニンジヌクレオチド]] |
[[ja:フラビンアデニンジヌクレオチド]] |
||
[[ko:플라빈 아데닌 디뉴클레오티드]] |
|||
[[ko:FAD]] |
|||
[[oc:Flavina adenina dinucleotid]] |
[[oc:Flavina adenina dinucleotid]] |
||
[[pl:Dinukleotyd flawinoadeninowy]] |
[[pl:Dinukleotyd flawinoadeninowy]] |
||
Verze z 26. 4. 2010, 23:45
Šablona:Infobox Chemická sloučenina Flavinadenindinukleotid (FAD či FADH2, případně riboflavinadenosindifosfát) je prostetická skupina obsahující vitamín B2(riboflavin) navázáný na adenosindifosfát (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva fosfáty, cukr ribózu a adenin.
Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. flavoproteinů. FAD je jeho oxidovaná forma, zatímco FADH2 je jeho forma redukovaná.[1] Redukovaná forma vzniká zejména v Krebsově cyklu při dehydrogenaci sukcinátu na fumarát. Je schopen přenášet elektrony a vodíkové atomy z tohoto cyklu do elektronového transportního řetězce (tzv. dýchací řetězec), na jehož konci se uskutečňuje syntéza ATP.[2]