Óm: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Jachymb (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
m
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Ohm]]}}
{{Možná hledáte|[[Ohm]]}}
[[Soubor:HinduismSymbol.PNG|60px|left]]
[[Soubor:HinduismSymbol.PNG|60px|left]]
'''Óm''' též '''Aum''', (v písmu [[dévanágarí]] औम् nebo ॐ) je posvátná slabika, známá z [[Védy|Véd]]. Vyskytuje se jak v [[hinduismus|hinduismu]], tak i v [[džinismus|džinismu]], [[buddhismus|buddhismu]] a [[sikhismus|sikhismu]]. Touto slabikou začínají četné [[hinduismus|hinduistické texty]] a [[mantra|mantry]]. Význam této slabiky je podrobně vysvětlen v Mándúkja [[upanišady|upanišad]].<br /><br />
'''Óm''' též '''Aum''', (v písmu [[dévanágarí]] औम् nebo ॐ) je posvátná slabika známá z [[Védy|Véd]]. Vyskytuje se jak v [[hinduismus|hinduismu]], tak i v [[džinismus|džinismu]], [[buddhismus|buddhismu]] a [[sikhismus|sikhismu]]. Touto slabikou začínají četné [[hinduismus|hinduistické texty]] a [[mantra|mantry]]. Její význam je podrobně vysvětlen v Mándúkja [[upanišady|upanišad]].<br /><br />
{{Citace|Aum itjétad akšaram idam sarvam, tasjópavjákhjánam bhútam bhavad bhavišjad iti sarvam ómkára éva jač čánjat trikálátítam tad apjómkára éva.<br />
{{Citace|Aum itjétad akšaram idam sarvam, tasjópavjákhjánam bhútam bhavad bhavišjad iti sarvam ómkára éva jač čánjat trikálátítam tad apjómkára éva.<br />
Slabika óm je vpravdě všechno minulé, přítomné i budoucí i všechno jiné, co přesahuje trojí čas je vpravdě slabika óm.|Mándúkja [[upanišady|upanišad]] 1}}
Slabika óm je vpravdě všechno minulé, přítomné i budoucí i všechno jiné, co přesahuje trojí čas je vpravdě slabika óm.|Mándúkja [[upanišady|upanišad]] 1}}


Rovněž tak [[sikhismus|sikhská]] [[dharma]] používá slova Óm jako názvu jediného božství. Božství slova Óm v [[sikhismus|sikhismu]] je mimo jiné vyjádřeno v Múl [[mantra|mantře]] , kterou začíná skikhská posvátná kniha [[Guru Granth]] . Tato mantra začíná veršem:<br />
Rovněž [[sikhismus|sikhská]] [[dharma]] používá slova Óm jako názvu jediného božství. Božství slova Óm v [[sikhismus|sikhismu]] je mimo jiné vyjádřeno v múl [[mantra|mantře]], kterou začíná sikhská posvátná kniha [[Guru Granth]]. Tato mantra začíná veršem:<br />
''Ikk'' '''ÓM''' ''kár'' , což se dá přeložit jako: „Existuje (pouze) jediné Jsoucno“, nebo „Jedno Jsoucno jest“ , případně „Existuje jediní Bytí“ <br /> a tato mantra dále pokračuje: <br />
''Ikk'' '''ÓM''' ''kár'', což se dá přeložit jako: „Existuje (pouze) jediné Jsoucno“, nebo „Jedno Jsoucno jest“, případně „Existuje jediné Bytí“ <br /> a tato mantra dále pokračuje: <br />
sat nám, kartá purakh, nirbhau, nirvair, akál múrat, adžúni, saibhang, gur prasád<br />což v překladu znamená:<br />
sat nám, kartá purakh, nirbhau, nirvair, akál múrat, adžúni, saibhang, gur prasád<br />což v překladu znamená:<br />
Jeho jméno je Pravda, stvořitel všeho, bez bázně, bez zášti, věčné a bez podoby, nezrozené, jsoucí samo o sobě, objevené darem Učitele.<ref>Nikky-Guninder Kaur: Sikhismus ; Praha 1998, Nakladatelství Lidové noviny, edice Světová náboženství, ISBN: 80-7106-189-1, str. 45</ref><br />
Jeho jméno je Pravda, stvořitel všeho, bez bázně, bez zášti, věčné a bez podoby, nezrozené, jsoucí samo o sobě, objevené darem Učitele.<ref>Nikky-Guninder Kaur: Sikhismus; Praha 1998, Nakladatelství Lidové noviny, edice Světová náboženství, ISBN: 80-7106-189-1, str. 45</ref><br />
Zápis „Ikk ÓM kár“ v paňdžábském písmu bývá sikhy uctíván jako symbol samotného božstva.
Zápis „Ikk ÓM kár“ v paňdžábském písmu bývá sikhy uctíván jako symbol samotného božstva.
<br /><br />
<br /><br />
Řádek 18: Řádek 18:
| rok = 1996
| rok = 1996
| isbn = 80-7198-168-0
| isbn = 80-7198-168-0
| strany = 321 }}</ref> Touto slabikou též začínají téměř všechny [[mantra|mantry]] . <br />
| strany = 321 }}</ref> Touto slabikou též začínají téměř všechny [[mantra|mantry]].<br />
Asi k nejznámějším příkladům z [[mahájána|mahájánového]] a [[vadžrajána|vadžrajánového]] [[buddhismus|buddhismu]] patří Avalókitéšvarova mantra [[óm mani padmé húm]].
Asi k nejznámějším příkladům z [[mahájána|mahájánového]] a [[vadžrajána|vadžrajánového]] [[buddhismus|buddhismu]] patří Avalókitéšvarova mantra [[óm mani padmé húm]].



Verze z 14. 3. 2010, 17:51

Možná hledáte: Ohm.

Óm též Aum, (v písmu dévanágarí औम् nebo ॐ) je posvátná slabika známá z Véd. Vyskytuje se jak v hinduismu, tak i v džinismu, buddhismu a sikhismu. Touto slabikou začínají četné hinduistické texty a mantry. Její význam je podrobně vysvětlen v Mándúkja upanišad.

Aum itjétad akšaram idam sarvam, tasjópavjákhjánam bhútam bhavad bhavišjad iti sarvam ómkára éva jač čánjat trikálátítam tad apjómkára éva.
Slabika óm je vpravdě všechno minulé, přítomné i budoucí i všechno jiné, co přesahuje trojí čas je vpravdě slabika óm.

Mándúkja upanišad 1

Rovněž sikhská dharma používá slova Óm jako názvu jediného božství. Božství slova Óm v sikhismu je mimo jiné vyjádřeno v múl mantře, kterou začíná sikhská posvátná kniha Guru Granth. Tato mantra začíná veršem:
Ikk ÓM kár, což se dá přeložit jako: „Existuje (pouze) jediné Jsoucno“, nebo „Jedno Jsoucno jest“, případně „Existuje jediné Bytí“
a tato mantra dále pokračuje:
sat nám, kartá purakh, nirbhau, nirvair, akál múrat, adžúni, saibhang, gur prasád
což v překladu znamená:
Jeho jméno je Pravda, stvořitel všeho, bez bázně, bez zášti, věčné a bez podoby, nezrozené, jsoucí samo o sobě, objevené darem Učitele.[1]
Zápis „Ikk ÓM kár“ v paňdžábském písmu bývá sikhy uctíván jako symbol samotného božstva.

Slabika bývá považována za projev duchovní síly a jako taková tedy většinou nebývá vnímána jako slovo.[2] Touto slabikou též začínají téměř všechny mantry.
Asi k nejznámějším příkladům z mahájánového a vadžrajánového buddhismu patří Avalókitéšvarova mantra óm mani padmé húm.

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Óm na Wikimedia Commons

    • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:

Šablona:Portál Jóga

  1. Nikky-Guninder Kaur: Sikhismus; Praha 1998, Nakladatelství Lidové noviny, edice Světová náboženství, ISBN: 80-7106-189-1, str. 45
  2. Lexikon východní moudrosti. Překlad Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 321.