Šíření tepla prouděním: Porovnání verzí
m Editace uživatele „77.48.172.14“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „D'ohBot“ |
m robot přidal: el:Συναγωγή θερμότητας; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Proudění tepla''' (také '''konvekce tepla''') je jeden ze způsobů [[šíření tepla]], kdy dochází k [[proudění]] [[hmota|hmoty]] o různé [[teplota|teplotě]]. Tepelné proudění se uplatňuje pouze u [[kapalina|kapalin]] a [[plyn]]ů. Pohybem hmoty dochází k promíchávání jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu, a tím se přenáší teplo mezi různými částmi hmotného útvaru. Jestliže těleso pohlcuje tepelné záření, jeho teplota se zvyšuje. Zvýšení teploty tělesa závisí na teplotě a vzdálenosti zdroje záření od tělesa, na barvě a úpravě povrchu tělesa. |
'''Proudění tepla''' (také '''konvekce tepla''') je jeden ze způsobů [[šíření tepla]], kdy dochází k [[proudění]] [[hmota|hmoty]] o různé [[teplota|teplotě]]. Tepelné proudění se uplatňuje pouze u [[kapalina|kapalin]] a [[plyn]]ů. Pohybem hmoty dochází k promíchávání jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu, a tím se přenáší teplo mezi různými částmi hmotného útvaru. Jestliže těleso pohlcuje tepelné záření, jeho teplota se zvyšuje. Zvýšení teploty tělesa závisí na teplotě a vzdálenosti zdroje záření od tělesa, na barvě a úpravě povrchu tělesa. |
||
==Vlastnosti== |
== Vlastnosti == |
||
Ve srovnání s [[Vedení tepla|vedením tepla]] může být proudění tepla rychlejší. |
Ve srovnání s [[Vedení tepla|vedením tepla]] může být proudění tepla rychlejší. |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Samovolné tepelné proudění stoupá vzhůru, protože teplejší části kapalin a plynů mají menší [[hustota|hustotu]]. |
Samovolné tepelné proudění stoupá vzhůru, protože teplejší části kapalin a plynů mají menší [[hustota|hustotu]]. |
||
==Příklad== |
== Příklad == |
||
V [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]] obvykle [[hustota]] kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V [[gravitační pole|gravitačním poli]] tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svým teplem. |
V [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]] obvykle [[hustota]] kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V [[gravitační pole|gravitačním poli]] tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svým teplem. |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
*[[Vaření]] |
* [[Vaření]] |
||
*[[Vedení tepla]] |
* [[Vedení tepla]] |
||
*[[Šíření tepla]] |
* [[Šíření tepla]] |
||
*[[Tepelné záření]] |
* [[Tepelné záření]] |
||
*[[Tepelná pohoda]] |
* [[Tepelná pohoda]] |
||
{{Pahýl - fyzika}} |
{{Pahýl - fyzika}} |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
[[da:Konvektion]] |
[[da:Konvektion]] |
||
[[de:Konvektion]] |
[[de:Konvektion]] |
||
[[el:Συναγωγή θερμότητας]] |
|||
[[en:Convection]] |
[[en:Convection]] |
||
[[eo:Konvekcio]] |
[[eo:Konvekcio]] |
||
Verze z 6. 1. 2010, 21:16
Proudění tepla (také konvekce tepla) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Tepelné proudění se uplatňuje pouze u kapalin a plynů. Pohybem hmoty dochází k promíchávání jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu, a tím se přenáší teplo mezi různými částmi hmotného útvaru. Jestliže těleso pohlcuje tepelné záření, jeho teplota se zvyšuje. Zvýšení teploty tělesa závisí na teplotě a vzdálenosti zdroje záření od tělesa, na barvě a úpravě povrchu tělesa.
Vlastnosti
Ve srovnání s vedením tepla může být proudění tepla rychlejší.
Proudění je obvykle spojeno se změnou některé vlastnosti látky v závislosti na teplotě.
Samovolné tepelné proudění stoupá vzhůru, protože teplejší části kapalin a plynů mají menší hustotu.
Příklad
V zemské atmosféře obvykle hustota kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V gravitačním poli tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svým teplem.
Popsaný jev se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro cirkulaci vody v ústředním topení. Má také velký vliv na koloběh vody v přírodě.