Roklanská slať: Porovnání verzí
rozsireni,nazev |
m +linky |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Roklanská slať.JPG|thumb|Soutok Roklanského potoka (vlevo) a Rokytky v Rokyteckém údolí. Patrné základy roty Soutok.]] |
[[Soubor:Roklanská slať.JPG|thumb|Soutok Roklanského potoka (vlevo) a Rokytky v Rokyteckém údolí. Patrné základy roty Soutok.]] |
||
'''Roklanská slať''' je jednou z mnoha slatí nacházejících v nepřístupné zóně Národního Parku Šumava, Modravských slatích. Zdejší klima je extrémní |
'''Roklanská slať''' je jednou z mnoha [[Slať|slatí]] nacházejících v nepřístupné zóně [[Národní park Šumava|Národního Parku Šumava]], [[Modravské slatě|Modravských slatích]]. Zdejší [[klima]] je extrémní. Slatě se podchlazují rychleji než okolí. 2m sněhu v zimních měsících nebývají výjimkou. |
||
== Poloha == |
== Poloha == |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Západním okrajem slatě procházela 1. linie ostnatých drátů Železné opony. V rokyteckém údolí v těsné blízkosti Roklanské slati na soutoku Roklanského potoka a Rokytky stávala rota Soutok, která měla za úkol oponu bránit. Zdejší extrémní klima mohlo v zimě vojáky absolutně odříznout, patrně proto jich zde polovina spáchala sebevraždu. Z roty jsou dnes patrné již jen základy. |
Západním okrajem slatě procházela 1. linie ostnatých drátů Železné opony. V rokyteckém údolí v těsné blízkosti Roklanské slati na soutoku [[Roklanský potok|Roklanského potoka]] a [[Rokytka|Rokytky]] stávala rota Soutok, která měla za úkol oponu bránit. Zdejší extrémní klima mohlo v zimě vojáky absolutně odříznout, patrně proto jich zde polovina spáchala sebevraždu. Z roty jsou dnes patrné již jen základy. |
||
== Název == |
== Název == |
||
Pochází od hory Roklan v Německu (odtud i Roklanský potok, Roklanská chata atd.). Dříve se používal převážně německý název Gayrück. |
Pochází od hory [[Roklan]] v [[Německo|Německu]] (odtud i Roklanský potok, Roklanská chata atd.). Dříve se používal převážně německý název Gayrück. |
||
[[Kategorie:Rašeliniště na Šumavě]] |
[[Kategorie:Rašeliniště na Šumavě]] |
Verze z 13. 12. 2009, 17:20
Roklanská slať je jednou z mnoha slatí nacházejících v nepřístupné zóně Národního Parku Šumava, Modravských slatích. Zdejší klima je extrémní. Slatě se podchlazují rychleji než okolí. 2m sněhu v zimních měsících nebývají výjimkou.
Poloha
Nejbližší, východní část je od obce Modrava vzdálena 4km, slať však zabírá mnohem větší území podmáčených smrčin, kosodřevinových polí a jezírek. Společně s Rokytskou slatí obepíná vrcholový spočinek Medvěd a se Zadní Mlynářskou slatí vrcholek Na Soutoku. Odvodňována je Rokytkou a Roklanským potokem, který slatí také protéká. Na severu slať přechází do bezlesého Rokyteckého údolí.
Historie
Západním okrajem slatě procházela 1. linie ostnatých drátů Železné opony. V rokyteckém údolí v těsné blízkosti Roklanské slati na soutoku Roklanského potoka a Rokytky stávala rota Soutok, která měla za úkol oponu bránit. Zdejší extrémní klima mohlo v zimě vojáky absolutně odříznout, patrně proto jich zde polovina spáchala sebevraždu. Z roty jsou dnes patrné již jen základy.
Název
Pochází od hory Roklan v Německu (odtud i Roklanský potok, Roklanská chata atd.). Dříve se používal převážně německý název Gayrück.