Slovesný rod: Porovnání verzí
m robot přidal: et:Tegumood |
m typo |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
V aktivu se tedy shoduje sémantická role [[agens]] a syntaktická forma [[subjekt]]. V pasivu tato shoda neexistuje. |
V aktivu se tedy shoduje sémantická role [[agens]] a syntaktická forma [[subjekt]]. V pasivu tato shoda neexistuje. |
||
Z aktiva do pasiva lze převádět pouze [[Přechodné sloveso|přechodná slovesa]] (či ''tranzitivní'', tj. slovesa, která mohou mít [[předmět (mluvnice)|předmět]] v bezpředložkovém [[akuzativ]]u). Při převodu do pasiva se pak podmět stává předmětem věty (pozbývá funkce |
Z aktiva do pasiva lze převádět pouze [[Přechodné sloveso|přechodná slovesa]] (či ''tranzitivní'', tj. slovesa, která mohou mít [[předmět (mluvnice)|předmět]] v bezpředložkovém [[akuzativ]]u). Při převodu do pasiva se pak podmět stává předmětem věty (pozbývá funkce agenta, proto se tento proces označuje jako '''deagentizace'''). Např.: ''Ty mne zabíjíš.'' ⇒ ''Já jsem tebou zabíjen.'' Pokud podmětem aktivní věty není agens, nelze pasivum vytvořit. O tom, kdo bude podmětem věty, tedy rozhoduje do jisté míry mluvčí podle toho, co chce ve výpovědi zdůraznit. |
||
V některých jazycích (např. v klasické [[Řečtina|řečtině]]) existuje ještě třetí rod, tzv. [[Medium (mluvnice)|medium]], tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá [[Česká slovesa#Rozdělení sloves|zvratné sloveso]]. |
V některých jazycích (např. v klasické [[Řečtina|řečtině]]) existuje ještě třetí rod, tzv. [[Medium (mluvnice)|medium]], tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá [[Česká slovesa#Rozdělení sloves|zvratné sloveso]]. |
Verze z 15. 9. 2009, 10:06
Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves. Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který podmět aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
- Zabíjím. – aktivum, podmět (já) je původcem děje.
- Jsem zabíjen. – pasivum, podmět (já) je trpitelem děje.
V aktivu se tedy shoduje sémantická role agens a syntaktická forma subjekt. V pasivu tato shoda neexistuje.
Z aktiva do pasiva lze převádět pouze přechodná slovesa (či tranzitivní, tj. slovesa, která mohou mít předmět v bezpředložkovém akuzativu). Při převodu do pasiva se pak podmět stává předmětem věty (pozbývá funkce agenta, proto se tento proces označuje jako deagentizace). Např.: Ty mne zabíjíš. ⇒ Já jsem tebou zabíjen. Pokud podmětem aktivní věty není agens, nelze pasivum vytvořit. O tom, kdo bude podmětem věty, tedy rozhoduje do jisté míry mluvčí podle toho, co chce ve výpovědi zdůraznit.
V některých jazycích (např. v klasické řečtině) existuje ještě třetí rod, tzv. medium, tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá zvratné sloveso.