Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bonio (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:


[[de:Konkathedrale Verwandlung Christi (Varnsdorf)]]
[[de:Konkathedrale Verwandlung Christi (Varnsdorf)]]
[[pl:Konkatedra Przemienienia Pańskiego w Varnsdorf]]
[[pl:Konkatedra Przemienienia Pańskiego w Varnsdorfie]]

Verze z 25. 7. 2009, 22:39

Starokatolický kostel ve Varnsdorfu

Starokatolický kostel ve Varnsdorfu, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, v České republice je kostel v novorománském slohu. Stavba kostela byla zahájena roku 1873 a již v říjnu roku 1874 bylo možné osadit věžní špici. Na věž byly pořízeny čtyři zvony. Dne 27. prosince 1874[1] došlo ke slavnostnímu otevření kostela.

Koncem srpna 1880 začala stavba fary. K 1.lednu 1897 došlo k přeložení biskupského sídla z Vídně do Varnsdorfu a k povýšení kostela na katedrálu. Nejkrásnější ozdobou kostela je alabastrová socha Krista na oltáři, kam byla umístěna v červenci 1882.

Kostel a město Varnsdorf sehráli důležitou roli v církevních dějinách. Svolání vatikánského koncilu 8. prosince 1870 bylo podnětem k náboženskému rozkolu. Ten vyvolal v Německu velké hnutí, které se přeneslo i do Rakouska. Duchovním původcem tohoto hnutí se stal Anton Nittel. Vyvrcholením tohoto hnutí byl vznik Starokatolické církve. Stát uznal Starokatolickou církev v roce 1877 a v tehdejším Rakousku-Uhersku vznikly tři náboženské obce - Vídeň, Varnsdorf a Ried.

Nacisté za druhé světové války příliš nepřáli. Po odsunu sudetských Němců se Starokatolická církev stala snadnou obětí komunistické diktatury a kostel sloužil k mnoha účelům, byl např. i městským kolumbáriem. V roce 1995 se rozhodlo o přesunu biskupství z Varnsdorfu do Prahy a kostel se stal chrámem konkatedrálním. V té době, po dokončených opravách byl přejmenován na kostel Proměnění Páně. V roce 2000 započala oprava vitrážových oken.

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od roku 1850 do roku 1913,str.51 až 55