Castrum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozpracována - překlad z německé Wikipedie
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: opravy pravopisu
Řádek 29: Řádek 29:
==Táborový život==
==Táborový život==
===Ubytovna pro jednotky===
===Ubytovna pro jednotky===
V ubykacích se dodržovalo organizační dělení legie. Každá skupina (''contubernium'') měla místnost pro spaní, ve které bylo topeniště a předsíň pro výstroj. Před těmito dvěmi místnostmi bývalo podloubí. Deset místností [[Centurie]] byly seřazeny v řadě. V čele se nacházela místnost centuriona a dalších velitelů.
V ubykacích se dodržovalo organizační dělení legie. Každá skupina (''contubernium'') měla místnost pro spaní, ve které bylo topeniště a předsíň pro výstroj. Před těmito dvěma místnostmi bývalo podloubí. Deset místností [[Centurie]] byly seřazeny v řadě. V čele se nacházela místnost centuriona a dalších velitelů.


===Zásobování===
===Zásobování===

Verze z 28. 4. 2009, 21:26

Rekonstruována brána castra Biriciana (Bavorsko)

Castrum (mn. č. castra) označuje římský vojenský tábor, ve kterém sídlila celá legie, tj. 5 000 – 6 000 mužů.

Základní tvar tábora

Legionářský tábor; horní strana je obrácena k nepříteli 1 Principia 2 Via Praetoria 3 Via Principalis 4 Porta Principalis Dextra (pravá brána) 5 Porta Praetoria (hlavní brána) 6 Porta Principalis Sinistra (levá brána) 7 Porta Decumana (zadní brána) silnice od Porty Decumany až po Via Principalis je Via Decumana

Římské vojenské tábory byly stavěny podle stejného schématu – čtyřhranné se dvěma hlavními cestami via principalis (3) a via praetoria (2), které se protínaly v pravém úhlu. Na konci silnice se nacházely vstupní brány:

  • Porta Praetoria, hlavní brána (5)
  • porta decumana, zadní brána (7)
  • porta principalis dextra (pravá brána via principalis) (4)
  • porta principalis sinistra (levá brána principalis) (6)

V místě křížení obou hlavních cest (nazývalo se locus gromae – podle vyměřovacího zařízení groma) se nacházelo forum, místo pro shromažďování a principia (1) – budova štábu. Trochu stranou bylo umístěné praetorium, obytná budova velitele. Mezi valem a ubikacemi vojska se nacházel volný prostor, který fungoval jako ochrana ubytovacích prostor před ostřelováním a druhá funkce byla dopravní plocha (via sagularis).

U větších táborů se šesti branami byla postavena další spojnice mezi těmito branami s názvem via quintana. Všechny ostatní cesty se nazývaly viae vicinariae.

Stálé vojenské tábory

Stálý tábor byl postaven pro dlouhodobé používání a proto se při jeho stavbě použilo ve větším množství kamene a kladl se větší důraz na reprezentativnost budovy štábu

Zařízení legionářského tábora

Budova štábu (Principia)

Budova štábu byla principiálně ve všech legionářských táborech stavěna z kamene, vedle štábu s místnostmi pro písaře (tabularia) a služebními místnostmi velitele se nacházela místnost pro uložení standardy legie (aedes) a zbrojnice (armamentaria). Ve sklepě byla skladována pokladna legie. Obě hlavní cesty tábore se zde křížily a Via Praetoria vedla přímo ke vstupu do budovy. Ve velké hale (basilica) se při špatném počasí prováděly nástupy a cvičení. Bočně od úřední budovy se nacházela ubytovací budova velitele a štábu.

Dům velitele (Praetorium)

Praetorium bylo většinou vybaveno veškerým luxusem městského domu římské horní vrstvy - z té se velitelé rekrutovali. Dodávky luxusního zboží z blízkého okolí i z celé říše umožňovali život jako v Římě.

Táborový život

Ubytovna pro jednotky

V ubykacích se dodržovalo organizační dělení legie. Každá skupina (contubernium) měla místnost pro spaní, ve které bylo topeniště a předsíň pro výstroj. Před těmito dvěma místnostmi bývalo podloubí. Deset místností Centurie byly seřazeny v řadě. V čele se nacházela místnost centuriona a dalších velitelů.

Zásobování

Vývoj z legionářského tábora na města

Z osad vici a vojenských táborů vznikala sídliště s vlastní civilní správou, která se stávala hospodářskými a politickými centry určitých oblastí. Takto vzniklo mnoho významných měst v Porýní (Kolín nad Rýnem, Trevír)

Římské označení Pozdější názvy Země
Castrum Apulum Alba Iulia (Weißenburg) Rumunsko
Augusta Vindelicorum Augsburg Německo
Augusta Raurica Kaiseraugst Švýcarsko
Castra Bonnensia Bonn Německo
Aquincum Budapest Maďarsko
Arrabona Györ Maďarsko
Castellum apud Confluentes Koblenz Německo
Castra Mogontiacum Mohuč Německo
Castra Novaesium Neuss Německo
Castra Batava / Boiotro Pasov Německo
Castra Regina Řezno Německo
Castra Rigomagus Remagen Německo
Castra Argentorate Straßburg Francie
Castra Ulcisia Szentendre Maďarsko
Castra Biriciana Weißenburg v Bavorsku Německo
Aquae Mattiacorum Wiesbaden Německo
Castra Veldidena Wilten, dnes městská část Innsbrucku Rakousko
Vindobona Vídeň Rakousko
Lauriacum Enns/OÖ Rakousko
Favianis Mautern/NÖ Rakousko
Carnuntum Bad Deutsch Altenburg Rakousko
Colonia Ulpia Traiana Xanten Německo
Eboracum York Velká Británie

Šablona:Pahýl - vojenství Logo Wikimedia Commons Galerie castrum na Wikimedia Commons