14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie

14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie se konal ve dnech 20. - 22. ledna roku 1990, v bělehradském centru "sava". Přicestovali sem delegáti ze všech sedmi republik a dvou provincií, plus zde byla zastoupena i stranická delegace z Jugoslávské lidové armády. Tehdejším prezidentem Ústředního výboru byl Milan Pančevski z Makedonie.

Kongres se konal v bouřlivé atmosféře otázek budoucí jugoslávské existence. Srbská a slovinská delegace se pustili do vzájemného sporu. Zatímco Srbové žádali mechanismus "jedna osoba - jeden hlas", který by zajistil další fungování centralizované Jugoslávie, Slovinci požadovali konfederační uspořádání strany i státu. Jejich návrhy však byly přehlasovány a přijaty tak byly srbské plány.

Po dvou dnech ostrých sporů a silných slov delegace Svazu komunistů Slovinska 22. ledna večer kongresový sál opustila. Okamžitě poté šéf srbské delegace, Slobodan Miloševič prohlásil, že kongres pokračuje v práci a bude i nadále rozhodovat o dalších bodech programu v souladu s předchozím hlasováním. Proti tomu se ostře postavila chorvatská delegace, která rovněž oznámila, že v takovém případě opustí sjezd. Podporu získala i ze strany komunistů Makedonie a Bosny a Hercegoviny.

Milan Pančevski ukončil práci kongresu a řekl, že bude pokračovat ve své práci. To se ale v nejbližších dnech nestalo; po 45 letech skončila vláda jedné strany - Svazu komunistů Jugoslávie. Tato událost se stala jednou z klíčových v rozpadu Jugoslávie a přispěla k eskalaci dalších odstředivých sil, které vedly k vyhlášení nezávislosti Slovinska a dalších republik na počátku 90. let.

Související články

• 28. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 14. kongres SKJ na srbské Wikipedii.