Citační index: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Citační index''' (nebo také '''citační ohlas''') určitého odborného [[vědecký článek|článku]] je seznam prací v odborných [[vědecký časopis|vědeckých časopisech]], které se na tento článek odkázaly. Citační index tudíž slouží jako primární zdroj informací ke stanovení [[impakt faktor]]u vědeckých žurnálů. |
'''Citační index''' (nebo také '''citační ohlas''') určitého odborného [[vědecký článek|článku]] je seznam prací v odborných [[vědecký časopis|vědeckých časopisech]], které se na tento článek odkázaly. Citační index tudíž slouží jako primární zdroj informací ke stanovení [[impakt faktor]]u vědeckých žurnálů. Pravděpodobně zdaleka nejkomplexnější citační index spravuje [[Spojené státy americké|americký]] [[Institut pro vědecké informace|Institut pro vědecké informace (ISI)]] ve své databázi [[Web of Science]] (bohužel placená služba, je přístupná ovšem řadě českých odborných pracovišť, například z [[internetová doména|domény]] [[Univerzita Karlova|UK]] či [[Masarykova univerzita|MU]] ). Existuje také řada dílčích databází, například citační databáze NASA ADS (pro obory [[astronomie]], [[astrofyzika]], [[fyzika]] a [[geofyzika]]), které bývají volně přístupné – za zmínku stojí také projekt [[Google]] Scholar, který se zdá být volně dostupnou alternativou Web of Science. |
||
Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především [[abstrakt]], ale také [[vědecký článek#autoři|autoři]] a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné [[citované práce|citování]]. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu. |
Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především [[abstrakt]], ale také [[vědecký článek#autoři|autoři]] a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné [[citované práce|citování]]. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu. |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
* [[scientometrie]] |
* [[scientometrie]] |
||
* [[poděkovací index]] |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* [http://adsabs.harvard.edu NASA ADS] |
|||
* [http://scholar.google.com Google Scholar] |
|||
[[Kategorie:Vědecké časopisy]] |
[[Kategorie:Vědecké časopisy]] |
||
Verze z 2. 1. 2009, 00:23
Citační index (nebo také citační ohlas) určitého odborného článku je seznam prací v odborných vědeckých časopisech, které se na tento článek odkázaly. Citační index tudíž slouží jako primární zdroj informací ke stanovení impakt faktoru vědeckých žurnálů. Pravděpodobně zdaleka nejkomplexnější citační index spravuje americký Institut pro vědecké informace (ISI) ve své databázi Web of Science (bohužel placená služba, je přístupná ovšem řadě českých odborných pracovišť, například z domény UK či MU ). Existuje také řada dílčích databází, například citační databáze NASA ADS (pro obory astronomie, astrofyzika, fyzika a geofyzika), které bývají volně přístupné – za zmínku stojí také projekt Google Scholar, který se zdá být volně dostupnou alternativou Web of Science.
Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné citování. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.
Citační index může být využit jako jedno z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce – obecně lze tvrdit, že lepší vědci mají články s vyššími citačními indexy. Toto hodnocení může být ale velmi zavádějící při posuzování většího počtu článků s nerovnoměrnými citačními indexy; pro tento účel existuje řada jiných způsobů hodnocení, např. Hirschův index.