Tahmásp I.: Porovnání verzí
m robot změnil: fa:شاه تهماسب یکم |
m robot přidal: vi:Tahmasp I |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[sv:Tamasp I]] |
[[sv:Tamasp I]] |
||
[[tr:I. Tahmasp]] |
[[tr:I. Tahmasp]] |
||
[[vi:Tahmasp I]] |
|||
[[zh:太美斯普一世]] |
[[zh:太美斯普一世]] |
Verze z 25. 12. 2008, 08:37
Zillulláh Abú-l-Muzaffar Sultán Tahmásp Šáh, zkráceně Tahmásp I. (persky طهماسب ; * 3. března 1513 Šáhábád; † 14. května 1576 Kazvín), byl perský šáh z dynastie Safíovců panující v letech 1524–1576. Byl synem zakladatele safíovské říše Ismá‘íla I. (vládl 1501–1524) a jeho druhé ženy Šáh-Begí Chanúm († 1540). Tahmásp I. měl třináct synů a osm dcer, synové Ismá‘íl Mírzá a Muhammad Mírán Mírzá dosedli později na perský trůn.
Vláda
Dobu vlády Tahmáspa I. charakterizují četné vnitropolitické a zahraničněpolitické otřesy. Již krátce po smrti Ismá‘íla I. převzali kizilbaši kontrolu nad státem a uvnitř turkitských etnik vzplály různé rivality; v roce 1526 se rozhořela regulérní válka. Moc kizilbašských kmenů zlomil Tahmásp až v roce 1533, kdy skončil na popravišti jeden z jejich předáků, Husajn Chán.
Tato fáze vnitřní nestability umožnila Osmanům na západě a Uzbekům na severovýchodě získat na úkor Safíovců některé državy a převzít strategickou iniciativu v celém prostoru. Zvláště aktivní byl v tomto ohledu osmanský sultán Süleyman I., jeden z nevýznamnějších vládců soudobého světa. Peršané ztratili během bojů s ním Tabríz a Bagdád, aniž by se odhodlali k rozhodující bitvě. V roce 1555 byl uzavřen v Amasyi mír, který potvrdil dosavadní osmanské zisky a na západní hranici zahájil období dvacetiletého klidu.
Mezi lety 1540 a 1553 vedla safíovská vojska rovněž válku v kavkazské oblasti a jejím výsledkem byl transfer velkého počtu gruzínských, čerkeských a arménských zajatců do Persie (jen v letech 1553–1554 jich bylo 30 000). Zajatci, kteří se na novém působišti většinou uchytili jako řemeslníci či kupci, změnili dosavadní strukturu perské společnosti, hluboce rozdělené turkitsko-íránským etnickým antagonismem z minulých let.
Šáh Tahmásp I., popisovaný v pramenech jako zbožný, avšak lehce ovlivnitelný panovník, zemřel v květnu 1576 a svým nástupcům odkázal rozporuplné dědictví – rámcově stabilizovanou říši, která však byla oproti časům Ismá‘íla I. podstatně menší. Hlavním městem se od dob jeho vlády stal místo ztraceného Tabrízu Kazvín.
Literatura
- Tauer, F.: Svět islámu, Praha 1984
Externí odkaz
Safíovci | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1524–1576 Tahmásp I. |
Nástupce: |