Plebej: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: revertováno |
značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|[[Plebánie|Plebán]]}} |
{{Možná hledáte|[[Plebánie|Plebán]]}} |
||
'''Plebej''' neboli '''plebejec''' ([[latina|lat.]] ''plebeius'' z ''plebs'', lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou ([[Patricij|patricii]] čili optimáty). Nepatřil tak do žádného z rodů (''gens'') a nemohl se oženit s patricijskou dcerou. Jeho předkové mohli být buď propuštění klienti, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době [[římská říše|římské republiky]] přistěhovali z území okolních kmenů do [[Starověký Řím|Říma]].<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Plebs.</ref> Takové osoby byly svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměly účast na samosprávě obce, která byla v rukou tradičních rodů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti |
'''Plebej''' neboli '''plebejec''' ([[latina|lat.]] ''plebeius'' z ''plebs'', lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou ([[Patricij|patricii]] čili optimáty). Nepatřil tak do žádného z rodů (''gens'') a nemohl se oženit s patricijskou dcerou. Jeho předkové mohli být buď propuštění klienti, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době [[římská říše|římské republiky]] přistěhovali z území okolních kmenů do [[Starověký Řím|Říma]].<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Plebs.</ref> Takové osoby byly svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměly účast na samosprávě obce, která byla v rukou tradičních rodů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti. Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění. |
||
Behörighetsfel |
|||
Hoppa till navigering |
|||
Hoppa till sök |
|||
Du har inte behörighet att skapa den här diskussionssidan, av följande anledning: |
|||
Du har försökt redigera en sida på Wikipedia, men för närvarande kan du inte redigera sidor. Ditt användarnamn eller ditt IP-nummer har blivit spärrat av administratören Plumbum208 med motiveringen: Olämpligt användarnamn. Blockeringens varaktighet: på obestämd tid. |
|||
Om du skriver oinloggad ifrån ett allmänt IP-nummer (offentliga datorer) kan någon annan användare av samma IP-nummer ha orsakat skadegörelse på Wikipedia varpå IP-numret blockerats. Om detta är fallet kan du registrera ett användarnamn (processen är enkel) som skiljs från det blockerade IP-numret. Ytterligare information om anledningen till blockeringen kan finnas på diskussionssidan för det blockerade kontot eller IP-adressen. |
|||
Om du anser att blockeringen bör tas bort för att den är felaktig eller för att den drabbar andra användare, lägg till texten {{avblockering}} på din diskussionssida. Ge också en motivering till varför blockeringen bör tas bort. |
|||
Om du är en registrerad användare och har angivit din e-postadress i dina inställningar kan du fortfarande skicka wikimail via systemet, såvida inte den administratör som blockerade dig stängde av denna möjlighet. |
|||
Navigeringsmeny |
|||
Inte inloggad |
|||
Diskussion |
|||
Bidrag |
|||
Skapa konto |
|||
Logga in |
|||
Användarsida |
|||
Diskussion |
|||
Skapa wikitext |
|||
Nytt ämne |
|||
Sök |
|||
Huvudsida |
|||
Introduktion |
|||
Deltagarportalen |
|||
Bybrunnen |
|||
Senaste ändringarna |
|||
Slumpartikel (−bot) |
|||
Ladda upp filer |
|||
Stöd Wikipedia |
|||
Kontakta Wikipedia |
|||
Hjälp |
|||
Verktyg |
|||
Användarbidrag |
|||
Loggar |
|||
Visa användargrupper |
|||
Specialsidor |
|||
Språk |
|||
Wikimedias integritetspolicy |
|||
Om Wikipedia |
|||
Förbehåll |
|||
Mobil vy |
|||
Utvecklare |
|||
Statistik |
|||
Information om kakor |
|||
Wikimedia Foundation |
|||
Powered by MediaWiki |
|||
Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění. |
|||
== Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji == |
== Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji == |
Verze z 16. 3. 2022, 00:07
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty). Nepatřil tak do žádného z rodů (gens) a nemohl se oženit s patricijskou dcerou. Jeho předkové mohli být buď propuštění klienti, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době římské republiky přistěhovali z území okolních kmenů do Říma.[1] Takové osoby byly svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměly účast na samosprávě obce, která byla v rukou tradičních rodů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti. Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění.
Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji
Mezi plebeji a patriciji trval od 6. do 3. stol. př. n. l. vnitřní boj. Plebejové usilovali o stejná práva jako měli patricijové. Spory vyvrcholily patnáct let po založení římské republiky, v roce 494 př. n. l., kdy plebejové za „první secese“ opustili Řím na protest proti svévoli patricijů (vyhrožovali, že založí nové vlastní město), a vrátili se do města teprve když patricijové souhlasili se vznikem úřadu, jemuž přislíbili „nedotknutelnost“ (sacrosanctitas), tedy právo nikoli na zákonnou, nýbrž náboženskou ochranu před jakýmkoli fyzickým útokem. Tak vznikl tribunát – úřad tribuna lidu (latinsky tribunus plebis), který ochraňoval zájmy plebejů v římském politickém orgánu a jehož úkolem byla ochrana plebejů proti přehmatům patricijských úředníků a před útiskem plebejů obecně.
V roce 449 př. n. l. bylo kodifikováno právo a ve stejném roce byly poprvé sepsány římské zákony, tzv. Zákony dvanácti desek. Od roku 445 př. n. l. bylo na základě Canuleiova zákona plebejům dovoleno manželství s patricijskými dcerami. Roku 444 př. n. l. vznikla funkce vojenských tribunů s konzulskou mocí, do níž mohli být voleni jak plebejové tak i patricijové, což zmírnilo napětí mezi plebeji a patriciji. V roce 367 př. n. l. získali plebejové přístup do římského senátu. Největšího úspěchu dosáhli plebejové za tribunů Lucia Sextia a Gaia Licinia (366 př. n. l.): od té doby mohli plebejové zastávat i konzulský úřad. V roce 300 př. n. l. si si plebejové vynutili přístup do kněžských kolegií.
Plné rovnoprávnosti, totiž podílu na vládě, spravování úřadů v republice ap., dosáhli roku 287 př. n. l. zákonem Hortensiovým; tím byla nastolena křehká rovnováha mezi oběma skupinami obyvatel. Za konzulů Marka Valeria a Quinta Apuleia (300 př. n. l.) plebejové dosáhli Ogulniovým zákonem toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti. Některé sakrální funkce, např. úřad krále – obětníka (rex sacrorum), však byly nadále vyhrazeny výlučně patricijům, a to do roku 44 př. n. l.
V jazyce
Plebs (lat. lid) znamená v hovorové češtině chátru, spodinu, obyvatelstvo nižší kategorie.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Plebs.
Literatura
- Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Plebejové, str. 477.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Plebs v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích