Pěnovec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
 
Řádek 33: Řádek 33:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}



{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Usazené horniny]]
[[Kategorie:Usazené horniny]]

Aktuální verze z 8. 8. 2021, 16:42

Pěnovec
Pěnovec, Ľubochnianska dolina, Velká Fatra
Zařazenísedimentární
Hlavní minerálykalcit, aragonit
Akcesorielimonit,…
Texturapórovitá
Barvabéžová, šedá
Pěnovcový mokřad patří k nejcennějším biotopům Podkrušnohorské výsypky

Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.

Pěnovce jsou nezpevněné světle šedé, žlutavé až červenkavé, většinou výrazně porézní sedimenty. Většinou bývají nevrstevnaté.[1] Pokud je pěnovec tvořen spojením drobných valounků, bývá nazýván kalkrusta.

Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů, které vápnitý sediment přerostl a udusil.

Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí a k neutralizaci kyselých půd.

V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pellant, Ch., 2005, Horniny a minerály. Ikar, Bratislava, s. 241
  2. Tvorba nové krajiny na Sokolovsku (na stránkách suas.cz) [online]. [cit. 2009-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]