Gibbsův zákon fází: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění příkladu a k němu potřebného obrázku, doplnění sekce odvození (k rozšíření (Pahýl část)), reformulace úvodu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 7: Řádek 7:


== Příklad ==
== Příklad ==
[[Soubor:Voda fazovy diagram.jpg|thumb|Příklad fázového diagramu [[voda|vody]]. Je vidět, že na rozhraní mezi kapalnou a pevnou fází musíme při zvýšení tlaku trochu snížit teplotu, aby byla směs ledu a vody stálá. Volně můžeme pohybovat tedy vždy jen s jednou veličinou.]]
[[Soubor:Voda fazovy diagram.jpg|náhled|Příklad fázového diagramu [[voda|vody]]. Je vidět, že na rozhraní mezi kapalnou a pevnou fází musíme při zvýšení tlaku trochu snížit teplotu, aby byla směs ledu a vody stálá. Volně můžeme pohybovat tedy vždy jen s jednou veličinou.]]
Jako příklad můžeme uvést heterogenní směs [[Led|ledu]] a kapalné [[Voda|vody]], která bude ve stavu termodynamické rovnováhy (s níž se setkáváme např. při [[Kalibrace|kalibraci]] [[Teploměr|teploměru]]), což mj. znamená, že už v ní nebude probíhat tepelná výměna a tak se látková množství v daných skupenstvích nebudou měnit. V takovém případě položíme <math>s=1</math>, protože se zde vyskytuje pouze jedna [[chemická sloučenina]] (H<sub>2</sub>O), <math>f=2</math>, protože led a voda jsou dohromady dvě různé fáze, a <math>v</math> potom vychází <math>1</math>, protože pokud budeme měnit jednu intenzivní veličinu (např. tlak), všechny ostatní intenzivní veličiny (např. teplota) jsou na tomto tlaku závislé, aby mohla být zachována rovnováha. Jinými slovy: směs ledu a vody je systém, jehož stav lze na [[Fázový diagram|fázovém diagramu]] vody umístit na hraniční křivku mezi pevným a kapalným skupenstvím. Aby systém na této křivce zůstal, ke změně jedné veličiny náleží jasně daná změna druhé veličiny.
Jako příklad můžeme uvést heterogenní směs [[led]]u a kapalné [[Voda|vody]], která bude ve stavu termodynamické rovnováhy (s níž se setkáváme např. při [[Kalibrace|kalibraci]] [[teploměr]]u), což mj. znamená, že už v ní nebude probíhat tepelná výměna a tak se látková množství v daných skupenstvích nebudou měnit. V takovém případě položíme <math>s=1</math>, protože se zde vyskytuje pouze jedna [[chemická sloučenina]] (H<sub>2</sub>O), <math>f=2</math>, protože led a voda jsou dohromady dvě různé fáze, a <math>v</math> potom vychází <math>1</math>, protože pokud budeme měnit jednu intenzivní veličinu (např. tlak), všechny ostatní intenzivní veličiny (např. teplota) jsou na tomto tlaku závislé, aby mohla být zachována rovnováha. Jinými slovy: směs ledu a vody je systém, jehož stav lze na [[Fázový diagram|fázovém diagramu]] vody umístit na hraniční křivku mezi pevným a kapalným skupenstvím. Aby systém na této křivce zůstal, ke změně jedné veličiny náleží jasně daná změna druhé veličiny.


Zase v případě systému jedné fáze bychom v diagramu měli na výběr posun v obou souřadnicích. Fázové pravidlo udává totiž o jeden stupeň větší <math>v</math>, protože <math>f</math> je o jednu menší. Na příkladu vody by to byl systém sestávající např. pouze z kapalného skupenství. Bylo by možné měnit tlak i teplotu (v určitých mezích), aniž bychom se mimo toto skupenství dostali.
Zase v případě systému jedné fáze bychom v diagramu měli na výběr posun v obou souřadnicích. Fázové pravidlo udává totiž o jeden stupeň větší <math>v</math>, protože <math>f</math> je o jednu menší. Na příkladu vody by to byl systém sestávající např. pouze z kapalného skupenství. Bylo by možné měnit tlak i teplotu (v určitých mezích), aniž bychom se mimo toto skupenství dostali.
Řádek 17: Řádek 17:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Fázové přeměny]]
[[Kategorie:Fázové přeměny]]

Verze z 6. 8. 2021, 12:06

Gibbsův zákon fází představuje kritérium rovnováhy v heterogenních soustavách. Tento zákon lze zapsat v následujícím tvaru:

,

kde je počet stupňů volnosti soustavy (tj. počet na sobě nezávislých intenzivních veličin, jejichž změnou není rovnováha porušena), je celkový počet fází soustavy, a je počet nezávislých (chemických) složek soustavy.

Odvození

Příklad

Příklad fázového diagramu vody. Je vidět, že na rozhraní mezi kapalnou a pevnou fází musíme při zvýšení tlaku trochu snížit teplotu, aby byla směs ledu a vody stálá. Volně můžeme pohybovat tedy vždy jen s jednou veličinou.

Jako příklad můžeme uvést heterogenní směs ledu a kapalné vody, která bude ve stavu termodynamické rovnováhy (s níž se setkáváme např. při kalibraci teploměru), což mj. znamená, že už v ní nebude probíhat tepelná výměna a tak se látková množství v daných skupenstvích nebudou měnit. V takovém případě položíme , protože se zde vyskytuje pouze jedna chemická sloučenina (H2O), , protože led a voda jsou dohromady dvě různé fáze, a potom vychází , protože pokud budeme měnit jednu intenzivní veličinu (např. tlak), všechny ostatní intenzivní veličiny (např. teplota) jsou na tomto tlaku závislé, aby mohla být zachována rovnováha. Jinými slovy: směs ledu a vody je systém, jehož stav lze na fázovém diagramu vody umístit na hraniční křivku mezi pevným a kapalným skupenstvím. Aby systém na této křivce zůstal, ke změně jedné veličiny náleží jasně daná změna druhé veličiny.

Zase v případě systému jedné fáze bychom v diagramu měli na výběr posun v obou souřadnicích. Fázové pravidlo udává totiž o jeden stupeň větší , protože je o jednu menší. Na příkladu vody by to byl systém sestávající např. pouze z kapalného skupenství. Bylo by možné měnit tlak i teplotu (v určitých mezích), aniž bychom se mimo toto skupenství dostali.

Související články