Josiah Willard Gibbs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Josiah Willard Gibbs
Josiah Willard Gibbs -from MMS-.jpg
Rodné jméno Josiah Willard Gibbs
Narození 11. února 1839
New Haven
Úmrtí 28. dubna 1903 (ve věku 64 let)
New Haven
Místo odpočinku Grove Street Cemetery
Alma mater Yaleova univerzita
Univerzita Heidelberg
Yale School of Engineering & Applied Science
Zaměstnavatel Yaleova univerzita
Ocenění Copleyho medaile (1901)
Rumfordova cena
Politická strana Republikánská strana
Podpis Josiah Willard Gibbs – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků. Jako fyzik dotvořil teoretický základ pro chemickou termodynamiku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem profesora biblistiky na Yaleově univerzitě. Na otcově univerzitě vystudoval i Josiah, a to inženýrství. Roku 1858 absolvoval, v roce 1863 zde získal doktorát - první inženýrský doktorát v celých Spojených Státech.[1] Tři roky pak na Yale učil krom fyziky i latinu.

K teorické fyzice ho nasměrovala cesta do Evropy, na niž se vydal rovněž roku 1866. V Paříži ho ovlivnily přednášky Jeana Gastona Darbouxe a Josepha Liouvilla, v Berlíně Karla Weierstrasse, Heinricha Gustava Magnuse a Augusta Kundta, v Heidelbergu Hermanna von Helmholtze, Gustava Kirchhoffa, Georga Cantora či Roberta Wilhelma Bunsena.

Do Spojených států se vrátil v roce 1871. Vzápětí byl jmenován profesorem matematické (později teoretické) fyziky na Yaleově univerzity, což zde byl zcela nový obor. Na Yaleově univerzitě pak pracoval až do konce života.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V počátcích své dráhy ho lákal především praktický výzkum, jak bylo pro americké vědce jeho doby typické. Roku roce 1866 například zdokonalil brzdu pro železniční vagony.

Po roce 1873 se vrhl na teorii a zejména termodynamiku. Nalezl nové grafické metody znázornění analytických vztahů mezi dvojicemi základních stavových veličin. Formuloval Gibbsův zákon fází pro fyzikální systémy. Definoval tzv. Gibbsovu volnou energii (též entalpii), posléze Gibbsův paradox, Gibbsovo rozdělení atp.

Krom termodynamiky se věnoval i teorii kapilarity.

Nezávisle na Oliveru Heavisideovi rozvinul vektorovou analýzu. Do vektorové podoby pak převedl Maxwellovy rovnice.

Za jeho vrcholné díl je považována publikace Elementary principles in statistical mechanics.

Avšak ani v pozdějších letech ho zcela neopustil praktický americký duch, který vedl americkou vědu v jejích počátcích a zprvu vedl i jeho - ještě v roce 1880 spolu Lucienem Gaulardem vynalezl první střídavý transformátor s otevřeným jádrem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Willard Gibbs | American scientist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky) 
  2. Josiah Gibbs | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]