Ambrózie a nektar: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 7. 2021, 21:20

Ambrózie (také ambrozie nebo ambrosie) a nektar jsou slova řeckého původu, která v řecké mytologii znamenají pokrm a nápoj bohů. Smrtelníkům, kteří je pozřou, dají nesmrtelnost a věčné mládí. V přeneseném významu se těmito slovy někdy označuje velmi chutné jídlo či lahodný nápoj. V botanice se názvem ambrozie označuje rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých a názvem nektar cukernatá šťáva vyměšovaná květními žlázami rostlin k lákání opylujícího hmyzu.^[1]^[2]

Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě

Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, se dle jedne z verzí užívá také jako čisticí a vonná mast nebo k léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. Tantalovi (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo Achilleovi.

Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval Héfaistos, je úlohou bohyně Hébé.

V Homérově eposu Ilias se ambrózie a nektar používají jako prostředek balzamování: v jedné scéně (xvi. 670) Zeus přikázal Apollónovi pomazat božskou mastí tělo mrtvého reka Sarpédóna. Později v jiné scéně (xix. 38) mořská víla Thetis ambrózií a nektarem balzamuje tělo Patrokla.

Odkazy

Reference

↑ REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 416 s. S. 29, 246.
↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. svazek (a/b). 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 115.

Literatura

ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 454 s. ISBN 80-85946-29-7.
Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. 1244 s. Dostupné online. S. 93.

Související články

[1] REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 416 s. S. 29, 246.

[2] Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. svazek (a/b). 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 115.

[1]

[2]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 == Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě ==
 [[Soubor:WLANL - MicheleLovesArt - Museum Boijmans Van Beuningen - Istoriato schotel, de maaltijd der Goden op de Olympus.jpg|náhled|Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530]]
-Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pili místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i&nbsp;nesmrtelnost, se užívala také jako čisticí a&nbsp;vonná mast nebo k&nbsp;léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i&nbsp;jiným, např. [[Tantalos|Tantalovi]] (ten ovšem nektar a&nbsp;ambrózii kradl a&nbsp;dělil se pak o&nbsp;ně se svými přáteli smrtelníky), nebo [[Achilles|Achilleovi]].
+Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i&nbsp;nesmrtelnost, se dle jedne z verzí užívá také jako čisticí a&nbsp;vonná mast nebo k&nbsp;léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i&nbsp;jiným, např. [[Tantalos|Tantalovi]] (ten ovšem nektar a&nbsp;ambrózii kradl a&nbsp;dělil se pak o&nbsp;ně se svými přáteli smrtelníky), nebo [[Achilles|Achilleovi]].
-Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], bylo úlohou bohyně [[Hébé]].
+Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], je úlohou bohyně [[Hébé]].
 V [[Homér|Homérově]] eposu [[Ilias]] se ambrózie a nektar používají jako prostředek balzamování: v&nbsp;jedné scéně (xvi.&nbsp;670) Zeus přikázal [[Apollón|Apollónovi]] pomazat božskou mastí tělo mrtvého reka [[Sarpédón|Sarpédóna]]. Později v&nbsp;jiné scéně (xix.&nbsp;38) mořská  víla [[Thetis]] ambrózií a&nbsp;nektarem balzamuje tělo [[Patroklos|Patrokla]].