Triga

Slovem triga označujeme antické trojspřeží, podobným slovem kvadriga pak antické čtyřspřeží.

Historie

Jednalo se o zvláštní typ zápřahu, kdy koně byli zapřaženi v řadě vedle sebe do povozu s relativně malým a lehkým dvoukolovýho vozíkem. Vůz pak řídil jezdec-vozataj, který na vozíku při jízdě stál respektive řídil jej ve stoje. Oproti běžnému dvojspřeží bylo ovládání tří nebo čtyř koní samozřejmě podstatně obtížnější, nehledě na to, že vozataj musel projevoval značnou dávku fyzické zdatnosti a osobní obratnosti, aby během jízdy z vozíku nespadl. U kvadrigy navíc prý byli oba krajní koně k vozíku připoutáni pouze provizorně provazem, což ovládání čtyř zvířat najednou také nijak neusnadňovalo.

Trigy či kvadrigy se v antice používaly jednak pro slavnostní triumfální jízdy (slavností jízdy triumfátorů) tak pro závody v cirku. Lehký dvoukolový vozík nebyl příliš stabilní a v ostrých zatáčkách antického stadionu se pak také prý často stávalo, že se během závodů vůz překlopil - viz známý historický americký velkofilm Ben Hur.

Ruská trojka

Trojspřeží velmi podobné antickým trigám pak známe také z Ruska, kdy zápřah tří koní vedle sebe vešel do povědomí pod termínem ruská trojka. Nicméně postroje jakož i celkové technické řešení zápřahu je však u ruské trojky oproti původním antickým trigám značně odlišné. Navíc v klimatických podmínkách ruské zimy se zápřah tzv. ruské trojky používá nejen pro kočárové bryčky, ale také také pro saně tažené koňmi. Ruská trojka se saněmi je české veřejnosti dobře známa, mimo jiné, také například z populárního ruského filmu Mrazík, kdy tento typ zápřahu používá filmová postava ruského Dědy Mráze.

Umělecký námět

• V období renesance, kdy přišly opět do obliby různé antické motivy, se do výtvarného umění vrátily i původní trigy a kvadrigy coby námět některých obrazů či soch (viz sousoší trigy na střeše Národního divadla v Praze)

Použitý zdroj

• Akademický slovník cizích slov A-Ž, vydala Academia v roce 2000, ISBN 80-200-0607-9