Chemický potenciál: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 12. 2020, 23:24

Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vyjadřující energetické změny termodynamického systému spojené se změnou počtu částic jednotlivých složek systému (při nichž dochází typicky při chemických reakcích).

Jednotky a značení

Doporučené značení:^[1]

\mu _{i}

, kde i označuje danou složku

Jednotka v SI:

joule na mol, značka J·mol⁻¹

Definice a význam

Chemické reakce jsou spojeny se změnou složení a změna složení souvisí s energetickou změnou. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin intenzivního (μ_i – chem. potenciál) a kapacitního (Δn_i – přírůstek molů dané složky i) parametru.

Při konstantním tlaku a teplotě lze chemický potenciál i-té složky systému definovat následovně:

\mu _{i}=\left({\frac {\partial G}{\partial n_{i}}}\right)_{T,p,n_{j\neq i}}

Parciální derivace volné entalpie (Gibbsovy energie) podle látkového množství dané složky systému.

Chemický potenciál je mírou afinity dané látky a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak chemický potenciál, jednak množství látek v systému.

Odkazy

Reference

↑ ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

Literatura

V tomto článku je použit text článku Chemický potenciál ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

[1] ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

[1]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Chemické reakce jsou spojeny se '''změnou složení''' a změna složení souvisí s&nbsp;'''energetickou změnou'''. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin '''intenzivního''' (''μ<sub>i</sub>'' – chem. potenciál) a '''kapacitního''' (&Delta;''n<sub>i</sub>'' – přírůstek molů dané složky ''i'') parametru.
-Při '''konstantním tlaku a teplotě''' lze chemický potenciál definovat následovně:
+Při '''konstantním tlaku a teplotě''' lze chemický potenciál ''i''-té složky systému definovat následovně:
-: <math> \overline{G}_i = \mu_i = \left(\frac {\partial G}{\partial n_i}\right)_{T,p,n_{j \neq i }} </math>
+: <math> \mu_i = \left(\frac {\partial G}{\partial n_i}\right)_{T,p,n_{j \neq i }} </math>
-: Parciální změna [[Gibbsova volná energie|volné entalpie]] (Gibbsova potenciálu), která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.
+: Parciální derivace [[Gibbsova volná energie|volné entalpie]] (Gibbsovy energie) podle látkového množství dané složky systému.
 Chemický potenciál je '''mírou afinity dané látky''' a o tom, jaké reakce budou v&nbsp;systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak '''chemický potenciál''', jednak '''množství látek''' v&nbsp;systému.