Teorie generací: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úvod značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Teorie generací''' |
'''Teorie generací''' nebo '''generační teorie''' – je sociální teorie představená významným maďarským sociologem židovského původu [[Karl Mannheim|Karlem Mannheimem]] v jeho eseji [https://www.1000dokumente.de/pdf/dok_0100_gen_de.pdf Das Problem der Generationen] (1928). |
||
| příjmení = Jensen |
|||
Karel Mannheim se jako první pokusil představit [[Generace|generaci]] jako sociální skupinu. Chtěl zjistit, jaký druh vztahů spojuje lidi tvořící jednu generaci. |
|||
| jméno = H. E. |
|||
| titul = ESSAYS ON THE SOCIOLOGY OF KNOWLEDGE. By Karl Mannheim. Edited by Paul Kecskemeti. New York: Oxford University Press, 1952. 327 pp. $6.00 |
|||
== Teorie == |
|||
| periodikum = Social Forces |
|||
Při rozboru problematiky generací Mannheim odmítá [[Pozitivismus|pozitivistický]] a romanticko-historický přístup. Řídí se sociologickým pohledem, který považuje za „neocenitelného průvodce pochopením struktury sociálních a intelektuálních hnutí. Její praktický význam se vyjasní, stačí se pokusit získat přesnější představu o zrychleném tempu [[Společnost|společenských]] změn charakteristických pro naši dobu.“<ref>{{Citace monografie |
|||
| datum vydání = 1953-12-01 |
|||
| |
| příjmení = Mannheim |
||
| |
| jméno = Karl |
||
| příjmení2 = |
|||
| strany = 196–197 |
|||
| |
| jméno2 = |
||
| titul = The Problem of Generations |
|||
| doi = 10.2307/2573720 |
|||
| vydání = |
|||
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2573720 |
|||
| vydavatel = Routledge |
|||
| datum přístupu = 2019-12-03 |
|||
| místo = |
|||
}}</ref> Tato esej byla popsána jako „nejsystematičtější a plně rozvinutá“, dokonce označována jako „klíčový teoretický přístup k [[Generace|generacím]] jako k [[Sociologie|sociologickému]] fenoménu“.<ref name=":1">{{Citace periodika |
|||
| rok vydání = 1952 |
|||
| počet stran = 276-322 |
|||
| strany = 286-287 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> |
|||
K. Mannheim charakterizoval generaci určitým postavením ve společnosti, specifickým vztahem mezi jejími zástupci a jednotou sociálních skupin napříč věků. |
|||
Tvrdí však, že generace není sociální skupinou, protože skupina je podle K. Mannheima sdružení jednotlivců, spojených na základě přirozeně se vyskytujících nebo předem navázaných vazeb. |
|||
V sociologickém aspektu Mannheim vytváří základní strukturu fenoménu generací, ve které je zvýrazněna specifika vztahů jednotlivců tvořících jednu generaci. Klíčovým pojmem je zde sociální postavení. |
|||
Mannheim rozvíjí myšlenku sociálního postavení jako charakteristiku generace a rozlišuje mezi generacemi, které vznikly z obecných okolností a konkrétními sociálními skupinami ([[rodina]], [[Kmen (sociologie)|kmen]], [[sekta]] atd.). Daný aspekt je důležitý pro pochopení sociálních vlastností generací. Píše: „generace není specifická skupina ve stejném smyslu jako jednota, tj. skupina, která nemůže existovat, pokud její členové nemají vzájemné znalosti jeden o druhém a která, jako intelektuální a duchovní společenství, přestane existovat, pokud dojde k narušení „blízkosti“. Na druhé straně není v žádném případě srovnatelná se sdruženími, např. s organizacemi založenými pro speciální účely, protože ty se vyznačují úmyslným aktem zakládání, písemnou chartou a mechanismem rozpuštění. Jsou to vlastnosti, které slouží ke sjednocení skupiny, i když nemá žádné souvislosti, které jsou definované prostorovou blízkosti a jednotou života.“<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Mannheim |
|||
| jméno = Karl |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = The Problem of Generations |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Routledge |
|||
| místo = |
|||
| rok vydání = 1952 |
|||
| počet stran = 276-322 |
|||
| strany = 288-289 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> |
|||
Generační postavení ukazuje na „určité konkrétní způsoby chování, cítění a myšlení“<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Mannheim |
|||
| jméno = Karl |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = The Problem of Generations |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Routledge |
|||
| místo = |
|||
| rok vydání = 1952 |
|||
| počet stran = 276-322 |
|||
| strany = 291 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> a formativní zážitky v době mládí jsou zvýrazněny jako klíčové období, ve kterém se formují sociální generace.<ref name=":0">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Pilcher |
| příjmení = Pilcher |
||
| jméno = Jane |
| jméno = Jane |
||
| Řádek 24: | Řádek 65: | ||
| doi = 10.2307/591659 |
| doi = 10.2307/591659 |
||
| url = http://www.jstor.org/stable/591659 |
| url = http://www.jstor.org/stable/591659 |
||
| datum přístupu = 2019-12- |
| datum přístupu = 2019-12-28 |
||
}}</ref> Podle Mannheima jsou lidé značně ovlivňováni sociohistorickým prostředím jejích mládí; na základě sdílené zkušenosti vznikají sociální [[Kohorta (demografie)|kohorty]], které zase ovlivňují události, formující budoucí generace.<ref name=":1" /> Někteří kritici tvrdí, že teorie generací se soustředí kolem západních myšlenek a postrádá širší kulturní porozumění.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Vandegrift |
|||
| jméno = Darcie |
|||
| titul = ‘We don’t have any limits’: Russian young adult life narratives through a social generations lens |
|||
| periodikum = Journal of Youth Studies |
|||
| datum vydání = 2016-02-07 |
|||
| ročník = 19 |
|||
| číslo = 2 |
|||
| strany = 221–236 |
|||
| issn = 1367-6261 |
|||
| doi = 10.1080/13676261.2015.1059930 |
|||
| url = https://doi.org/10.1080/13676261.2015.1059930 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-03 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Müller-Schwarze |
|||
| jméno = Nina K. |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = The blood of Victoriano Lorenzo: an ethnography of the Cholos of Northern Coclé Province, Panama |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = McFarland & Company |
|||
| místo = Jefferson, North Carolina |
|||
| rok vydání = 2015 |
|||
| počet stran = 271 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 9780786460342 softcover alk. paper |
|||
}}</ref> Jiní tvrdí, že teorie generací by měla být globální, vzhledem k stále [[Globalizace|globalizovanější]] povaze současné společnosti.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Edmunds |
|||
| jméno = June |
|||
| příjmení2 = Turner |
|||
| jméno2 = Bryan S. |
|||
| titul = Global Generations: Social Change in the Twentieth Century |
|||
| periodikum = British Journal of Sociology |
|||
| datum vydání = 25.11.2005 |
|||
| ročník = 56 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 559–577 |
|||
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1468-4446.2005.00083.x |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Z pohledu sociologa střídání generací je univerzální proces předurčený [[Biorytmus|biologickým rytmem]] lidského života, v důsledku čeho starší účastníci [[Kultura|kulturního]] procesu jsou podle předání nashromážděného kulturního dědictví nahrazení novými. |
|||
== Teorie == |
|||
Mannheim definoval generaci jako skupinu jednotlivců stejného věku, jejichž členové zažili pozoruhodnou historickou událost ve stanoveném časovém období.<ref name=":1" /> |
|||
Mannheim zdůrazňuje důležitost společné polohy zástupců jedné generace. Musí se společně účastnit činnosti a získávat podobné zkušenosti. Subjektivním faktorem je přijímání určitých historických názorů, nebýt jako výsledek svobodné volby, ale v procesu socializace. |
|||
Mannheim dochází k závěru, že „jednotnost generace je složena hlavně z podobného postavení jednotlivců v sociálním prostoru“<ref>{{Citace monografie |
|||
Podle Mannheima je sociální [[vědomí]] a perspektiva mladosti, která dosáhne zralosti v určitém čase a místě (to, co nazval „generační umístění“), značně ovlivněny významnými historickými událostmi té doby (čímž se stává „generací ve skutečnosti“).<ref name=":1" /><ref name=":2">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = |
| příjmení = Mannheim |
||
| jméno = |
| jméno = Karl |
||
| příjmení2 = |
| příjmení2 = |
||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = |
| titul = The Problem of Generation |
||
| vydání = |
| vydání = |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = Routledge |
||
| místo = |
| místo = |
||
| rok vydání = |
| rok vydání = 1952 |
||
| počet stran = |
| počet stran = 276-322 |
||
| strany = |
| strany = 290 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> a „sociální fenomén „generace“ není ničím jiným než zvláštním typem lokalizační identity, v tomto případě věkově seskupených osob zobrazených v historickém a společenském procesu skupiny.“<ref>{{Citace monografie |
|||
}}</ref> Generační umístění ukazuje na „určité konkrétní způsoby chování, cítění a myšlení“<ref name=":0" /> a formativní zážitky v době mládí jsou zvýrazněny jako klíčové období, ve kterém se formují sociální generace.<ref name=":1" /> Důležité je však to, že k této významné historické události musí dojít, a musí zapojit jednotlivce v jejich mladém věku (a tak utvářet jejich životy, protože pozdější zkušenosti budou mít tendenci získávat význam z těchto raných zkušeností). Pouhá chronologická soudobost nestačí k vytvoření společného generačního vědomí.<ref name=":1" /> Mannheim zdůrazňuje, že ne každá generace si vyvine originální a výrazné vědomí.<ref name=":1" /> Podaří se generaci vyvinout určitý druh vědomí, do značné míry závisí na tempu [[Sociální změna|sociálních změn]] („tempo změny“).<ref name=":1" /> Uznává, že biologický rytmus lidské existence hraje důležitou roli ve společenských změnách a historickém vývoji.<ref name=":1" /> |
|||
| příjmení = Mannheim |
|||
| jméno = Karl |
|||
Mannheim rovněž poznamenává, že ke společenské změně může docházet postupně, aniž by byly nutné významné historické události.<ref name=":1" /> Tyto události se častěji vyskytují v době zrychlených sociálních a [[Kulturní změna|kulturních změn]].<ref name=":1" /> Mannheim také poznamenal, že členové generace jsou interně rozvrstveni (podle jejich umístění, kultury, třídy atd.), tím pádem mohou vnímat různé události z různých úhlů, a proto nejsou zcela homogenní.<ref name=":1" /> I s „generací ve skutečnosti“ mohou existovat různé formy reakce na konkrétní historickou situaci, čímž se stratifikuje řada „generačních jednotek“ (nebo „sociálních generací“).<ref name=":1" /> |
|||
== Využití == |
|||
Mannheimova teorie generací byla použita k vysvětlení toho, jak důležité historické, kulturní a politické události koncem 50. a začátkem 60. let 20. století vzdělávaly mládež o nerovnostech v americké společnosti a vyvolaly přesvědčení, že tyto nerovnosti je nutně změnit individuálními a kolektivními silami.<ref name=":2" /> To vedlo vlivnou menšinu mladých lidí ve Spojených státech k aktivitě [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]].<ref name=":2" /> Na druhé straně generace, která dospěla v době 60. a 70. let 20. století, mnohem méně se angažovala v aktivitě sociálních hnutí, protože (podle teorie generací) události té doby přispívaly k politické orientaci, která zdůraznila individuální naplnění, než zapojení do sociálních hnutí a zpochybnění [[Status quo|statusu quo]].<ref name=":2" /> |
|||
K dalším významným uplatněním Mannheimovy teorie, které ilustrují dynamiku generačních změn, patří např. dopady [[Velká hospodářská krize|Velké deprese v USA]] na orientaci mládeže na práci a politiku,<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Elder Jr. |
|||
| jméno = Glen |
|||
| příjmení2 = |
| příjmení2 = |
||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = The Problem of Generation |
|||
| titul = Children of the Great Depression: Social Change in Life Experience |
|||
| vydání = |
| vydání = |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = Routledge |
||
| místo = |
| místo = |
||
| rok vydání = |
| rok vydání = 1952 |
||
| počet stran = |
| počet stran = 276-322 |
||
| strany = |
| strany = 292 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Generační jev je jedním z hlavních [[Genetika|genetických]] faktorů v dynamice historického vývoje. |
|||
}}</ref> vliv [[Nacistické Německo|nacistického režimu Německa]] na politický postoj německé mládeže,<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Weil |
|||
| jméno = Frederick D. |
|||
| titul = Cohorts, Regimes, and the Legitimation of Democracy: West Germany Since 1945 |
|||
| periodikum = American Sociological Review |
|||
| datum vydání = 1987 |
|||
| ročník = 52 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 308–324 |
|||
| issn = 0003-1224 |
|||
| doi = 10.2307/2095352 |
|||
| url = http://www.jstor.org/stable/2095352 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-03 |
|||
}}</ref> změna vzorů [[Občanská angažovanost|občanské angažovanosti]] v USA.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Putnam |
|||
| jméno = Robert D. |
|||
| titul = Bowling alone : the collapse and revival of American community |
|||
| url = http://archive.org/details/bowlingalone00robe |
|||
| vydavatel = New York : Simon & Schuster |
|||
| počet stran = 550 |
|||
}}</ref> |
|||
Mannheimovu esej o generacích lze číst jako text, ve kterém je tento dialektický symbiotický vztah charakterizován jako zcela zásadní pro vytvoření jednotlivců a společnosti, biografii a historii.<ref name=": |
Mannheimovu esej o generacích lze číst jako text, ve kterém je tento dialektický symbiotický vztah charakterizován jako zcela zásadní pro vytvoření jednotlivců a společnosti, biografii a historii.<ref name=":0" /> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
| Řádek 129: | Řádek 106: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
*Mannheim, Karl (1952). "[ |
*Mannheim, Karl (1952). "[http://marcuse.faculty.history.ucsb.edu/classes/201/articles/27MannheimGenerations.pdf The Problem of Generations]". In Kecskemeti, Paul (ed.). ''Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5''. New York: Routledge. |
||
*Pilcher, Jane. ''[https://www.jstor.org/stable/591659?seq=1#metadata_info_tab_contents Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy].'' 1993. |
*Pilcher, Jane. ''[https://www.jstor.org/stable/591659?seq=1#metadata_info_tab_contents Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy].'' 1993. |
||
Verze z 28. 12. 2019, 17:24
Teorie generací nebo generační teorie – je sociální teorie představená významným maďarským sociologem židovského původu Karlem Mannheimem v jeho eseji Das Problem der Generationen (1928).
Karel Mannheim se jako první pokusil představit generaci jako sociální skupinu. Chtěl zjistit, jaký druh vztahů spojuje lidi tvořící jednu generaci.
Teorie
Při rozboru problematiky generací Mannheim odmítá pozitivistický a romanticko-historický přístup. Řídí se sociologickým pohledem, který považuje za „neocenitelného průvodce pochopením struktury sociálních a intelektuálních hnutí. Její praktický význam se vyjasní, stačí se pokusit získat přesnější představu o zrychleném tempu společenských změn charakteristických pro naši dobu.“[1]
K. Mannheim charakterizoval generaci určitým postavením ve společnosti, specifickým vztahem mezi jejími zástupci a jednotou sociálních skupin napříč věků.
Tvrdí však, že generace není sociální skupinou, protože skupina je podle K. Mannheima sdružení jednotlivců, spojených na základě přirozeně se vyskytujících nebo předem navázaných vazeb.
V sociologickém aspektu Mannheim vytváří základní strukturu fenoménu generací, ve které je zvýrazněna specifika vztahů jednotlivců tvořících jednu generaci. Klíčovým pojmem je zde sociální postavení.
Mannheim rozvíjí myšlenku sociálního postavení jako charakteristiku generace a rozlišuje mezi generacemi, které vznikly z obecných okolností a konkrétními sociálními skupinami (rodina, kmen, sekta atd.). Daný aspekt je důležitý pro pochopení sociálních vlastností generací. Píše: „generace není specifická skupina ve stejném smyslu jako jednota, tj. skupina, která nemůže existovat, pokud její členové nemají vzájemné znalosti jeden o druhém a která, jako intelektuální a duchovní společenství, přestane existovat, pokud dojde k narušení „blízkosti“. Na druhé straně není v žádném případě srovnatelná se sdruženími, např. s organizacemi založenými pro speciální účely, protože ty se vyznačují úmyslným aktem zakládání, písemnou chartou a mechanismem rozpuštění. Jsou to vlastnosti, které slouží ke sjednocení skupiny, i když nemá žádné souvislosti, které jsou definované prostorovou blízkosti a jednotou života.“[2]
Generační postavení ukazuje na „určité konkrétní způsoby chování, cítění a myšlení“[3] a formativní zážitky v době mládí jsou zvýrazněny jako klíčové období, ve kterém se formují sociální generace.[4]
Z pohledu sociologa střídání generací je univerzální proces předurčený biologickým rytmem lidského života, v důsledku čeho starší účastníci kulturního procesu jsou podle předání nashromážděného kulturního dědictví nahrazení novými.
Mannheim zdůrazňuje důležitost společné polohy zástupců jedné generace. Musí se společně účastnit činnosti a získávat podobné zkušenosti. Subjektivním faktorem je přijímání určitých historických názorů, nebýt jako výsledek svobodné volby, ale v procesu socializace.
Mannheim dochází k závěru, že „jednotnost generace je složena hlavně z podobného postavení jednotlivců v sociálním prostoru“[5] a „sociální fenomén „generace“ není ničím jiným než zvláštním typem lokalizační identity, v tomto případě věkově seskupených osob zobrazených v historickém a společenském procesu skupiny.“[6] Generační jev je jedním z hlavních genetických faktorů v dynamice historického vývoje.
Mannheimovu esej o generacích lze číst jako text, ve kterém je tento dialektický symbiotický vztah charakterizován jako zcela zásadní pro vytvoření jednotlivců a společnosti, biografii a historii.[4]
Reference
- ↑ MANNHEIM, Karl. The Problem of Generations. [s.l.]: Routledge, 1952. 276-322 s. S. 286-287.
- ↑ MANNHEIM, Karl. The Problem of Generations. [s.l.]: Routledge, 1952. 276-322 s. S. 288-289.
- ↑ MANNHEIM, Karl. The Problem of Generations. [s.l.]: Routledge, 1952. 276-322 s. S. 291.
- ↑ a b PILCHER, Jane. Mannheim's Sociology of Generations: An Undervalued Legacy. The British Journal of Sociology. 1994, roč. 45, čís. 3, s. 481–495. Dostupné online [cit. 2019-12-28]. ISSN 0007-1315. DOI 10.2307/591659.
- ↑ MANNHEIM, Karl. The Problem of Generation. [s.l.]: Routledge, 1952. 276-322 s. S. 290.
- ↑ MANNHEIM, Karl. The Problem of Generation. [s.l.]: Routledge, 1952. 276-322 s. S. 292.
Literatura
- Mannheim, Karl (1952). "The Problem of Generations". In Kecskemeti, Paul (ed.). Essays on the Sociology of Knowledge: Collected Works, Volume 5. New York: Routledge.
- Pilcher, Jane. Mannheim's sociology of generations: an undervalued legacy. 1993.