Kipa

prodejna kipot

Kipa (hebr.: כִּפָּה, pl. כיפות - kipot) nebo jarmulka (jidiš יאַרמלקע - jarmlke) je pokrývka hlavy, kterou věřící židé nosí ve shodě s tradicí svého náboženství (judaismus). Ta tvrdí, že člověk má mít hlavu pokrytou proto, aby nestál před Bohem nahý. Vyjadřuje tedy úctu k Bohu. Její původ se datuje do pobiblických dob, takže je relativně mladá. Podle Talmudu je žid povinný nosit kipu při modlitbě a studiu Tóry. Některé rabínské autority tento úzus rozšířily a tak od 16.-17. století nosí někteří věřící židé kipu neustále.

Historický vývoj

Nošení pokrývky hlavy u mužů bylo zavedeno až v Talmudických dobách (přibližně 2.stol.n.l.). První zmínka se nachází v traktátu Šabat, ve kterém se píše o respektu a bázni před Bohem. Některé zdroje tvrdí že kipa vzešla z pokrývky hlavy velekněze (mitznefet), který jí přípomínal, že vždy je něco mezi ním a Bohem. Tato myšlenka měla jak filosofický tak i psychologický dopad. Z pohledu filosofie učinilo nošení kipot z každého člověka "velekněze" a z židů svatý národ. Psychologický vliv lze spatřovat v tom, že kipou doznáváme, že je Bůh nad námi. Podle Eli Birnbauma se kipa stala neoficiálním symbolem židovství, jež z osoby, která ji nosila automaticky dělala věřícího žida a bylo pro takovou osobu těžší udělat něco „špatného“, poněvadž každý kolem ví o koho jde a co se od něj očekává.

Nošení kipot se stalo běžné hlavně během středověku. Od této doby se mezi Sefardy a Aškenázy stalo pokrytí hlavy zvykovým znakem mužské zbožnosti a ženské skromnosti. Odhalení hlavy (giluj roš) bylo spojováno s lehkovážností (kalut roš) a Maimonides je jako takové odsuzoval. Jedním z posilujících prvků bylo obrácení původní myšlenky zejména v křesťanském světě, kde se stalo smekání pokrývky hlavy symbolem respektu před jinou osobou.

kipa s akronymem IDF (Izraelská armáda)

Přinejmenším od 18.století se v mísnosti nosí čepička z látky, saténu nebo sametu. V mnoha komunitách diaspory je od roku 1948 populární pletená nebo háčkovaná čepička (kipa sruga), jako nosí studenti ješivy, kteří se hlásí k náboženskému sionistickému hnutí mládeže Bnej Akiva ve státě Izrael. Nosí se jako pokrávka hlavy v místnosti i venku a je neoficiálním znakem nábožensky angažované židovské mládeže.

Kipa může také sdělovat příslušnost majitele k náboženskému směru judaismu. V takovém případě lze získat informace podle velikosti, barvy a materiálu. Ortodoxní židé mají většinou velké, hladké a černé kipot. Příznivci chasidismu mají většinou velké, černé, plstěné nebo saténové kipot. Pletené kipy mají většinou příslušníci náboženského sionistického hnutí mládeže. Velká výhoda pletených kipot je ta, že průduchy propouštějí čerstvý vzduch během např. horkého léta.

V současnosti záleží vzhled kipot čistě na majiteli. Je již běžné, že děvčata vyšívají jméno svého přítele na kipu na znamení jejich vztahu. Existují i humorné vzory jako např. obrázek Homera Simpsona či Mickey Mouse.

Existuje ještě jeden druh kipy, který by se měl zmínit. Jedná se o kipu na Bar Micva a o svatební kipu. Ta je většinou saténová v barvách nevěstiných šatů nebo květin. Někteří lidé je opravdu nosí a pokud tak činí mají je většinou usazeny vysoko na hlavě.

Bibliografie

• Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4
• Spiegel, P. Kdo jsou Židé?. Barrister & Principal. 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7

Odkazy

• WZO (World Zionist Organisation) - Hagshama Department - The Kippa (Plural Kippot) = Covering in Hebrew; autor: Eli Birnbaum (anglicky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu kipa na Wikimedia Commons Šablona:Portál Hebraistika Šablona:Židovské náboženské předměty