Spektrální čára: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
m doplněno písmeno značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| width=160 |
| width=160 |
||
}} |
}} |
||
Vzniká interakcí fotonu určité [[vlnová délka|vlnové délce]] s [[molekula|molekulou]], [[atom]]em, jeho [[valenční elektron|valenčním elektronem]] nebo [[atomové jádro|jádrem]]. Absorpční spektrální čára vzniká tak, že určitá látka fotony příslušné frekvence pohlcuje, emisní spektrální čára tak, že látka fotony této frekvence vysílá (emituje). |
Vzniká interakcí fotonu o určité [[vlnová délka|vlnové délce]] s [[molekula|molekulou]], [[atom]]em, jeho [[valenční elektron|valenčním elektronem]] nebo [[atomové jádro|jádrem]]. Absorpční spektrální čára vzniká tak, že určitá látka fotony příslušné frekvence pohlcuje, emisní spektrální čára tak, že látka fotony této frekvence vysílá (emituje). |
||
Tyto vlnové délky či frekvence jsou charakteristické pro právě konkrétní [[Chemický prvek|prvky]] a i molekuly, takže spektrální čára svědčí o přítomnosti tohoto prvku nebo molekuly. Toho se využívá ve spektroskopických metodách, které jsou velmi citlivé i na nepatrná množství látek a dají se používat i tam, kde máme k dispozici i pouze světlo zkoumaného objektu, například i astronomického, tedy fyzicky nedosažitelného. |
Tyto vlnové délky či frekvence jsou charakteristické pro právě konkrétní [[Chemický prvek|prvky]] a i molekuly, takže spektrální čára svědčí o přítomnosti tohoto prvku nebo molekuly. Toho se využívá ve spektroskopických metodách, které jsou velmi citlivé i na nepatrná množství látek a dají se používat i tam, kde máme k dispozici i pouze světlo zkoumaného objektu, například i astronomického, tedy fyzicky nedosažitelného. |
Verze z 23. 5. 2018, 18:59
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnaní s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Vzniká interakcí fotonu o určité vlnové délce s molekulou, atomem, jeho valenčním elektronem nebo jádrem. Absorpční spektrální čára vzniká tak, že určitá látka fotony příslušné frekvence pohlcuje, emisní spektrální čára tak, že látka fotony této frekvence vysílá (emituje).
Tyto vlnové délky či frekvence jsou charakteristické pro právě konkrétní prvky a i molekuly, takže spektrální čára svědčí o přítomnosti tohoto prvku nebo molekuly. Toho se využívá ve spektroskopických metodách, které jsou velmi citlivé i na nepatrná množství látek a dají se používat i tam, kde máme k dispozici i pouze světlo zkoumaného objektu, například i astronomického, tedy fyzicky nedosažitelného.
Soubor spektrálních čar (diskrétních) vytváří čárové spektrum.