Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 15525269 uživatele Jabko565 (diskuse) zrušena
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Slice earth.svg|thumb|Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu]]
[[Soubor:Slice earth.svg|thumb|Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu]]


'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|ČR]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|ČR]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.


Z pohledu kyselosti [[magma]]t bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.
Z pohledu kyselosti [[magma]]t bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.

Verze z 27. 1. 2018, 14:08

Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu

Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu seismických vln a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.

Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.

Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově.