Bitva u Morannonu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravopis
Kolohou (diskuse | příspěvky)
úprava textu
Řádek 4: Řádek 4:
| trvání = 25. března 3019 [[Třetí věk|Třetího věku]]
| trvání = 25. března 3019 [[Třetí věk|Třetího věku]]
| místo = pláň [[Dagorlad]], [[Morannon]], [[Mordor]]
| místo = pláň [[Dagorlad]], [[Morannon]], [[Mordor]]
| výsledek = vítězství Svobodných národů
| výsledek = Drtivé vítězství Svobodných národů
| strana1 = '''Svobodné národy:'''<br />[[Soubor:Escudo Gondor.svg|17px]] [[Gondor|Království Gondor]]
| strana1 = '''Svobodné národy:'''<br />[[Soubor:Escudo Gondor.svg|17px]] [[Gondor|Království Gondor]]
* [[Soubor:Escudo Dol Amroth.svg|17px]] [[Dol Amroth|Knížectví Dol Amroth]] (kniha)
* [[Soubor:Escudo Dol Amroth.svg|17px]] [[Dol Amroth|Knížectví Dol Amroth]] (kniha)
Řádek 22: Řádek 22:
* [[Soubor:Escudo Mordor.svg|15px]] osm [[nazgûl]]ů
* [[Soubor:Escudo Mordor.svg|15px]] osm [[nazgûl]]ů
* [[Soubor:Escudo Mordor.svg|15px]] jeden [[Černí Númenorejci|Černý Númenorejec]]
* [[Soubor:Escudo Mordor.svg|15px]] jeden [[Černí Númenorejci|Černý Númenorejec]]
| ztráty1 = neznámé
| ztráty1 = malé
| ztráty2 = totální porážka
| ztráty2 = strašlivé
|}}
|}}


Řádek 30: Řádek 30:
== Události předcházející bitvě ==
== Události předcházející bitvě ==
{{Spoiler}}
{{Spoiler}}
Po vítězství v [[Bitva na Pelennorských polích|bitvě na Pelennorských polích]], měli [[Aragorn]] a ostatní velitelé čas na rozmyšlení svých dalších kroků. Spojenci se nakonec rozhodli vylákat [[Sauron]]ova vojska ven z [[Mordor]]u a dát tak [[Frodo Pytlík|Frodovi]] se [[Samvěd Křepelka|Samem]] šanci ke splnění jejich úkolu. Armáda Západu čítající 6 000 pěších a 1 000 jezdců vedená Aragornem proto vytáhla od [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]] k [[Morannon|Černé bráně]]. [[Elfhelm]] v čele 3 000 [[Rohirové|Rohirů]] byl vyslán k [[Anórien]]u, aby odtamtud vytlačil Sauronovo vojsko. Velitelé nechali část lučištníků hlídat Křižovatku. Během tažení byli spojenci přepadeni [[Skřeti (Středozem)|skřety]] a [[Východňané|Východňany]], útočníci však s těžkými ztrátami ustoupili. Když se poté již muži Západu blížili k Černé bráně, někteří vojáci při pohledu na zemi nepřítele ztratili odvahu a Aragorn jim dovolil odejít, ale žádal je, aby alespoň napadli Sauronovy oddíly na ostrově [[Cair Andros]]. Kvůli těmto ztrátám mohli nakonec spojenečtí velitelé počítat jen méně než s 6 tisíci vojáky.
Po významném vítězství Svobodných národů v [[Bitva na Pelennorských polích|bitvě na Pelennorských polích]] se zbylá sauronova vojska stáhla a opevnila v [[Mordor]]u za [[Morannon|Černou bránou]]. Nastala patová situace. Armády Gondoru a Rohanu sice ubránily hlavní město Gondoru [[Minas Tirith (Gondor)|Minas Tirith]], ale utrpěly obrovské ztráty. Sauron měl i přes minulé ztráty k dispozici desetinásobnou přesilu. [[Aragorn]] a ostatní velitelé se nakonec rozhodli pro riskantní tah: vylákat [[Sauron]]ova vojska ven z [[Mordor]]u a zaměstnat tak jejich pozornost. Tím chtěly poskytnout krytí [[Frodo Pytlík|Frodovi]] a [[Samvěd Křepelka|Samem]] v jejich cestě do [[Hora osudu|Hory osudu]]. Spojená vojska Západu čítající nevelký počet jezdců i pěchoty, vytáhla pod Aragornovým velením k [[Morannon|Černé bráně]]. [[Elfhelm]] v čele 3 000 [[Rohirové|Rohirů]] byl vyslán k [[Anórien]]u, aby odtamtud vytlačil Sauronovo vojsko. Velitelé nechali část lučištníků hlídat Křižovatku, aby neztratili komunikační linii s Gondorem. Během tažení byla spojená vojska napadena [[Skřeti (Středozem)|skřety]] a [[Východňané|Východňany]], ale útok se jim podařilo odrazit. Když konečně došla k Černé bráně, někteří vojáci při pohledu na zemi nepřítele ztratili odvahu a odmítli bojovat. Aragorn jim dovolil odejít, ale žádal je, aby jako zatím napadli Sauronovy oddíly na ostrově [[Cair Andros]]. Vojska Západu čítala před Morannonem na 6 000 bojovníků.


Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku shromážděnému před Morannonem své vyjednavače. V jejich čele byl jeho mluvčí, který si říkal [[Ústa Sauronova]]. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy [[mithril]]ové košile snažil přesvědčit kapitány Západu, že Frodo byl chycen a jeho úkol byl zmařen. Sauronův sluha vydíral spojence, po kterých požadoval okamžitou kapitulaci, pod hrozbou mučení [[Hobit|půlčíka]]. Bylo však jasné, že Temný pán neví, proč byl hobit do Mordoru poslán. [[Gandalf]] podmínky odmítl a překvapený vyjednavač spěšně odjel zpátky k Morannonu. Otevřenou branou poté vyšla vojska Mordoru. Další do té doby ukryté jednotky obklíčily armádu Západu. Armáda Západu, obklíčená více než desetinásobnou převahou, se rozdělila na dvě části a zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na straně levé a [[Éomer]] a kníže [[Imrahil]] s rytíři Gondoru na straně pravé.
Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku své vyjednavače. V jejich čele byl [[Černí Númenorejci|Černý Númenorejec]], který si říkal [[Ústa Sauronova]]. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy [[mithril]]ové košile vydíral velitele Západu, že Frodo byl zajat a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, pod hrozbou mučení [[Hobit|půlčíka]]. Temný pán však nevěděl, proč byl hobit do Mordoru vyslán. Delegace vedená [[Gandalf|Gandalfem]] podmínky odmítla. Poté vyšla otevřenou branou vojska Mordoru a další do té doby ukryté jednotky. Armáda Západu byla obklíčena ze všech stran více než desetinásobnou převahou. Zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na veleli na levém křídle, [[Éomer]] a kníže [[Imrahil]] s rytíři Gondoru na křídle pravém.


== Průběh bitvy ==
== Průběh bitvy ==
Vojska kapitánů Západu byla obklíčena ze všech stran a jen stěží se bránila náporu nepřátel. Proti Gondorským stáli zuřiví [[Olog-hai]] a [[Peregrin Bral|Pipinovi]] se v boji podařilo usmrtit jejich velitele. Na vojska Západu ze vzduchu zaútočili [[nazgûlové]] na svých okřídlených monstrech. Na pomoc spojencům tehdy přiletěli [[Orli (Středozem)|orli]] vedení svým pánem [[Gwaihir]]em. Když se již zdálo, že všechna naděje pominula a osud vojsk Západu je zpečetěn, si Frodo nasadil [[Jeden prsten|Prsten]] přímo v nitru [[Hora osudu|Hory osudu]] a Temný pán si uvědomil, co se děje. Svou vůlí okamžitě vyslal Prstenové přízraky k Hoře osudu, bylo však pozdě. [[Glum]] napadl Froda, ukousl mu prst i s Prstenem a zřítil se s ním do [[Pukliny osudu|Puklin osudu]]. Nazgûlové byli chyceni následující ohnivou bouří a zanikli v ohni Hory osudu. [[Barad-dûr]] a Černá brána se zřítily a duch Temného pána Saurona byl definitivně poražen. Skřeti a trollové do této chvíle poháněni Sauronovou myslí, ztratili náhle rozum, dali se na bezhlavý útěk a byli snadno poraženi. Východňané a Jižané bojovali zarputile dál, velká část z nich však odhazovala zbraně a vzdala se vítězům.
Od začátku boje se pro spojená vojska bitva nevyvíjela dobře. Proti Gondorským stáli zuřiví [[Olog-hai]] a [[Peregrin Bral|Pipinovi]] se v boji podařilo usmrtit jejich velitele. Ze vzduchu zaútočili [[nazgûlové]] na svých okřídlených monstrech. Na pomoc spojencům tehdy přiletěli [[Orli (Středozem)|orli]] vedení svým pánem [[Gwaihir]]em. Když se již zdálo, že všechna naděje pominula a osud vojsk Západu je zpečetěn, si Frodo nasadil [[Jeden prsten|Prsten]] přímo v nitru [[Hora osudu|Hory osudu]]. Temný pán si teprve v tomto okamžiku uvědomil, že útok na černou bránu je lest a hlavní útok probíhá v nitru Mordoru. Svou vůlí okamžitě vyslal Prstenové přízraky k Hoře osudu, ale už bylo příliš pozdě. [[Glum]] napadl Froda, ukousl mu prst i s Prstenem a zřítil se s ním do [[Pukliny osudu|Puklin osudu]]. Nazgûlové byli chyceni následující ohnivou bouří a zanikli v ohni Hory osudu. [[Barad-dûr]] i Černá brána se zřítily a duch Temného pána Saurona se rozpustil. Skřeti a trollové do této chvíle poháněni Sauronovou myslí, ztratili náhle rozum a ač byli v početní převaze, dali se na bezhlavý útěk. Východňané a Jižané bojovali zarputile dál, ale nakonec složili zbraně a vzdali se vítězům.


== Důsledky ==
== Důsledky ==
Zničení prstenu a Sauronův pád znamenaly vítězství spojenců nejen v bitvě u Černé brány, ale také v celé [[Válka o Prsten|Válce o Prsten]]. Po boji odletěl Gandalf na Gwaihirovi, kterého doprovázeli dva z druhů směrem k Hoře Osudu a z jejich plamenů zachránili Froda a Sama. Vítězství u Morannonu umožnilo následnou korunovaci Aragorna na krále [[Aragorn|Elessara]], který vládl v [[Obnovené království|Obnoveném království]]. Moc krále Elessara postupně uznali také obyvatelé Haradu a Rhûnu a říše tak na přelomu [[Třetí věk|třetího]] a [[Čtvrtý věk|čtvrtého věku]] dosáhla svého největšího rozkvětu.
Zničení prstenu a Sauronův pád znamenaly vítězství spojenců v celé [[Válka o Prsten|Válce o Prsten]]. Po boji odletěl Gandalf na Gwaihirovi, kterého doprovázeli dva z druhů směrem k Hoře Osudu a z jejich plamenů zachránili Froda a Sama. Vítězství u Morannonu umožnilo následnou korunovaci Aragorna na krále [[Obnovené království|Obnoveného království]], [[Aragorn|Elessara]]. Moc krále Elessara postupně uznali také obyvatelé Haradu i Rhûnu a říše tak na přelomu [[Třetí věk|třetího]] a [[Čtvrtý věk|čtvrtého věku]] dosáhla svého největšího rozkvětu.
{{endspoiler}}
{{endspoiler}}



Verze z 7. 10. 2016, 11:50

Bitva u Morannonu
Trvání25. března 3019 Třetího věku
Místopláň Dagorlad, Morannon, Mordor
VýsledekDrtivé vítězství Svobodných národů
Strany
Svobodné národy:
Království Gondor

Království Rohan
Dúnadani ze Severu
velcí orli

Mordor
Harad
Rhûn
Síla
Kniha Pán Prstenů III. Návrat krále J.R.R. Tolkiena
1000 jezdců, 5000 pěších a velcí orli
Film Pán prstenů: Návrat krále Petera Jacksona
6000 vojáků a šest velkých orlů
Kniha Pán Prstenů III. Návrat krále J.R.R. Tolkiena
  • 60 000 bojovníků (skřetů, Východňanů a Haradských)
  • osm nazgûlů
  • neznámý počet zlobrů (Olog-hai)

Film Pán prstenů: Návrat krále Petera Jacksona
Ztráty
malé strašlivé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Morannonu nebo také bitva u Černé brány je bitvou ve Válce o Prsten v Tolkienově světě Středozemi.

Události předcházející bitvě

Šablona:Spoiler Po významném vítězství Svobodných národů v bitvě na Pelennorských polích se zbylá sauronova vojska stáhla a opevnila v Mordoru za Černou bránou. Nastala patová situace. Armády Gondoru a Rohanu sice ubránily hlavní město Gondoru Minas Tirith, ale utrpěly obrovské ztráty. Sauron měl i přes minulé ztráty k dispozici desetinásobnou přesilu. Aragorn a ostatní velitelé se nakonec rozhodli pro riskantní tah: vylákat Sauronova vojska ven z Mordoru a zaměstnat tak jejich pozornost. Tím chtěly poskytnout krytí Frodovi a Samem v jejich cestě do Hory osudu. Spojená vojska Západu čítající nevelký počet jezdců i pěchoty, vytáhla pod Aragornovým velením k Černé bráně. Elfhelm v čele 3 000 Rohirů byl vyslán k Anórienu, aby odtamtud vytlačil Sauronovo vojsko. Velitelé nechali část lučištníků hlídat Křižovatku, aby neztratili komunikační linii s Gondorem. Během tažení byla spojená vojska napadena skřety a Východňany, ale útok se jim podařilo odrazit. Když konečně došla k Černé bráně, někteří vojáci při pohledu na zemi nepřítele ztratili odvahu a odmítli bojovat. Aragorn jim dovolil odejít, ale žádal je, aby jako zatím napadli Sauronovy oddíly na ostrově Cair Andros. Vojska Západu čítala před Morannonem na 6 000 bojovníků.

Sauron vyslal ke spojeneckému vojsku své vyjednavače. V jejich čele byl Černý Númenorejec, který si říkal Ústa Sauronova. Ten se za pomoci Samova meče, elfského pláště a Frodovy mithrilové košile vydíral velitele Západu, že Frodo byl zajat a požadoval bezpodmínečnou kapitulaci, pod hrozbou mučení půlčíka. Temný pán však nevěděl, proč byl hobit do Mordoru vyslán. Delegace vedená Gandalfem podmínky odmítla. Poté vyšla otevřenou branou vojska Mordoru a další do té doby ukryté jednotky. Armáda Západu byla obklíčena ze všech stran více než desetinásobnou převahou. Zaujala obranná postavení proti bráně. Aragorn a Gandalf na veleli na levém křídle, Éomer a kníže Imrahil s rytíři Gondoru na křídle pravém.

Průběh bitvy

Od začátku boje se pro spojená vojska bitva nevyvíjela dobře. Proti Gondorským stáli zuřiví Olog-hai a Pipinovi se v boji podařilo usmrtit jejich velitele. Ze vzduchu zaútočili nazgûlové na svých okřídlených monstrech. Na pomoc spojencům tehdy přiletěli orli vedení svým pánem Gwaihirem. Když se již zdálo, že všechna naděje pominula a osud vojsk Západu je zpečetěn, si Frodo nasadil Prsten přímo v nitru Hory osudu. Temný pán si teprve v tomto okamžiku uvědomil, že útok na černou bránu je lest a hlavní útok probíhá v nitru Mordoru. Svou vůlí okamžitě vyslal Prstenové přízraky k Hoře osudu, ale už bylo příliš pozdě. Glum napadl Froda, ukousl mu prst i s Prstenem a zřítil se s ním do Puklin osudu. Nazgûlové byli chyceni následující ohnivou bouří a zanikli v ohni Hory osudu. Barad-dûr i Černá brána se zřítily a duch Temného pána Saurona se rozpustil. Skřeti a trollové do této chvíle poháněni Sauronovou myslí, ztratili náhle rozum a ač byli v početní převaze, dali se na bezhlavý útěk. Východňané a Jižané bojovali zarputile dál, ale nakonec složili zbraně a vzdali se vítězům.

Důsledky

Zničení prstenu a Sauronův pád znamenaly vítězství spojenců v celé Válce o Prsten. Po boji odletěl Gandalf na Gwaihirovi, kterého doprovázeli dva z druhů směrem k Hoře Osudu a z jejich plamenů zachránili Froda a Sama. Vítězství u Morannonu umožnilo následnou korunovaci Aragorna na krále Obnoveného království, Elessara. Moc krále Elessara postupně uznali také obyvatelé Haradu i Rhûnu a říše tak na přelomu třetího a čtvrtého věku dosáhla svého největšího rozkvětu. Šablona:Endspoiler

Reference

  • J.R.R. Tolkien: Pán prstenů III: Návrat krále. Přeložila Stanislava Pošustová. Mladá Fronta, Praha 2002. ISBN 80-204-0373-6
  • J.R.R. Tolkien: The History of Middle Earth, volume 8, The War of the Ring. HarperCollins Publishers, London 2002. ISBN 0-261-10223-0

Související články