Elektrický kontakt: Porovnání verzí
m →Materiály: linkfix |
m narovnání odkazu - Oxidace -> Redoxní reakce |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* dobrá elektrická a tepelná [[vodivost]] |
* dobrá elektrická a tepelná [[vodivost]] |
||
* malý přechodový odpor |
* malý přechodový odpor |
||
* odolnost proti [[ |
* odolnost proti [[Redoxní reakce|oxidaci]] |
||
=== Materiály === |
=== Materiály === |
||
* čisté kovy: [[měď]], [[nikl]] |
* čisté kovy: [[měď]], [[nikl]] |
Verze z 17. 1. 2016, 11:09
Elektrický kontakt je místo dotyku dvou vodičů, jímž prochází elektrický proud.
Přechodový odpor kontaktů
Protože žádná kontaktní plocha není absolutně rovná, dvě kontaktní plochy se dotýkají zlomkem své celkové plochy a elektrický proud tedy prochází jen určitými body. Tak vzniká první složka přechodového odporu kontaktů - úžinový jev.
Na povrchu každého materiálu (mimo zlata) se tvoří vrstvička oxidů, která má jiné vlastnosti než původní kov. V případě, že by byla vrstvička oxidů velmi tenká (např. jedno molekulová), mohl by jí elektrický proud pronikat tzv. tunelovým jevem a chování takové vrstvy by bylo velmi podobné chování čistého kovu. Reálně je ale vrstva oxidů mnohem větší a dochází tak ke vzniku druhé složky přechodového odporu kontaktů - odporu přechodových vrstev.
Materiály na výrobu kontaktů
Požadavky na kontaktové materiály
- odolnost proti erozi a působení el. oblouku
- velká tvrdost
- dobrá elektrická a tepelná vodivost
- malý přechodový odpor
- odolnost proti oxidaci