Ňingmapa: Porovnání verzí
→Vznik: reflexe úmrti JS Taklung Tsetrul Rinpocheho značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Školu založil v [[8. století]] současník krále [[Thisong Decän]]a [[Padmasambhava]]. Pojmenování ''ňingma'' („stará“) se objevilo teprve v [[11. století]], aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 319 | isbn = 80-7198-168-0}}</ref> Ňingmapa má šest hlavních škol. Tyto školy neměly nikdy v čele jednoho představitele linie, jako je tomu například v [[Gelugpa|Gelugpě]]. Tato situace se změnila až po invazi [[čína|Číny]] do [[Tibet]]u v roce [[1959]]. Na žádost [[Ústřední tibetská správa|Ústřední tibetské správy]] v [[Dharamsala|Dharamasale]] v Indii má Ňingmapa svého představitele tradice. Jedná se spíše o administrativní funkci, protože do vnitřních záležitostí jednotlivych škol nemůže zasahovat. Přesto funkci nejvyššího představitele školy Ňingma vykonávají významní lámové této školy. V současnosti jím od [[22. března]] [[2012]] |
Školu založil v [[8. století]] současník krále [[Thisong Decän]]a [[Padmasambhava]]. Pojmenování ''ňingma'' („stará“) se objevilo teprve v [[11. století]], aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 319 | isbn = 80-7198-168-0}}</ref> Ňingmapa má šest hlavních škol. Tyto školy neměly nikdy v čele jednoho představitele linie, jako je tomu například v [[Gelugpa|Gelugpě]]. Tato situace se změnila až po invazi [[čína|Číny]] do [[Tibet]]u v roce [[1959]]. Na žádost [[Ústřední tibetská správa|Ústřední tibetské správy]] v [[Dharamsala|Dharamasale]] v Indii má Ňingmapa svého představitele tradice. Jedná se spíše o administrativní funkci, protože do vnitřních záležitostí jednotlivych škol nemůže zasahovat. Přesto funkci nejvyššího představitele školy Ňingma vykonávají významní lámové této školy. V současnosti jím od [[22. března]] [[2012]] až do své nedávné smrti byl [[Taklung Tsetrul Rinpoche|J.S. Taklung Tsetrul Rinpoche]]. Dále jsou to: |
||
* [[Kyabje Dudjom Rinpoche|J.S.Kyabje Dudjom Rinpoche]] ([[1904]]-[[1987]]) – od roku [[1960]] do své smrti |
* [[Kyabje Dudjom Rinpoche|J.S.Kyabje Dudjom Rinpoche]] ([[1904]]-[[1987]]) – od roku [[1960]] do své smrti |
||
Verze z 30. 12. 2015, 21:38
Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.
Vznik
Školu založil v 8. století současník krále Thisong Decäna Padmasambhava. Pojmenování ňingma („stará“) se objevilo teprve v 11. století, aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.[1] Ňingmapa má šest hlavních škol. Tyto školy neměly nikdy v čele jednoho představitele linie, jako je tomu například v Gelugpě. Tato situace se změnila až po invazi Číny do Tibetu v roce 1959. Na žádost Ústřední tibetské správy v Dharamasale v Indii má Ňingmapa svého představitele tradice. Jedná se spíše o administrativní funkci, protože do vnitřních záležitostí jednotlivych škol nemůže zasahovat. Přesto funkci nejvyššího představitele školy Ňingma vykonávají významní lámové této školy. V současnosti jím od 22. března 2012 až do své nedávné smrti byl J.S. Taklung Tsetrul Rinpoche. Dále jsou to:
- J.S.Kyabje Dudjom Rinpoche (1904-1987) – od roku 1960 do své smrti
- J.S.Dilgo Khyentse Rinpoche (1910-1991) – od roku 1987 do své smrti
- J.S.Penor(Pema Norbu)Rinpoche (1932-2009) – od roku 1991 do odstoupení v roce 2003
- J.S. Mindroling Trichen Rinpoche ( 1930-2008) – od roku 2003 do své smrti
- Trulšhig rinpočhe (1923-2011) – od roku 2010 do své smrti
- J.S. Taklung Tsetrul Rinpoche (1926) - od roku 2012 do své smrti
Učení
Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané dzogčhen. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení Buddhy Gautamy, které zjevil Garab Dorje svému žáku Manjushrimitovi.
Učenci
V tradici Nyingma se působili také mnozí velcí učenci. Asi nejdůležitější z nich je Longchen Rabjam (1308-1363). Je autorem mnoha spisů a organizoval všechna do svých dob odkryté Terma ve sbírce "Sto tisíc Nyingmapa tanter". Jeho nejvýznamnější díla jsou: "Sedmero pokladů" (Dzö dün), tři "Cykly uvolnění" (Ngalso Korsum), tři "Cykly přirozeného osvobození" (Rangdröl Korsum) a tři "Vnitřní esence" (Yangtig Namsum). Longchen Rabjam také systematizoval překlad, vycházející z Garab Dorje, Dzogchen-nauk linie Nyingma, které se od té doby učí jako "Longchen Nyingthik" (Srdeční esenze daleké dimenze).
Odkazy
Reference
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 319.
Literatura
- FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
- HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998.
