Josiášova reforma

Josiášova reforma byla pokusem judského krále Josiáše v 7.století př.n.l. o zničení všech pohanských předmětů a objektů v tehdejším jižním království. Ačkoliv chronistická díla Bible ji hodnotí ryze pozitivně, prorocká díla a historikové se k ní stavějí i kriticky, především kvůli násilné centralizaci izraelského náboženství.

Reforma izraelského náboženství

Kniha 2.Paralipomenon (2.Kniha letopisů) uvádí, že náboženská očista začala 12. roku Josiášovy vlády. Král tehdy dal zničit veškerá kultovní místa ostatních bohů, přičemž cílem bylo odstranit vše, co se v očích běžného lidu stávalo předmětem uctívání.

Josiáš nechal znesvětit především Tofet v údolí Ben-hinom, kde Izraelité za jeho otce Amóna a vlády krále Manasseho obětovávali děti bohu Molochovi (někteří badatelé však tvrdí, že obětování dětí bylo vyjímečné a šlo spíše o zasvěcování novorozeňat ohněm před sochou Molocha).

Očista Chrámu

Součástí Josiášovy reformy bylo také očištění Jeruzalémského Chrámu. Nechal prý odstranit veškeré předměty zhotovené pro kenánského boha Baala, Ašéru (reprezentaci Nejvyšší Matky, neboli manželky boha Ela) i veškerý nebeský zástup (jakési plénum bohů, transformovaných později v zástup nebeských andělů). Přikázal také odnést zpodobnění samotné Ašéry, které stálo v Chrámu a mělo v dřívějších dobách podobu sochy, sedmiramenného svícnu nebo posvátného stromu. Nechal toto zpodobnění spálit, rozemlít na prach a ten následně vysypal na veřejném hřbitově.

Kritika reformy

Dějepisné biblické knihy hodnotí Josiášovu reformu většinou velice jednostranně a pozitivně. Z kontextu dalších knih však lze poznat, že nebylo docíleno skutečné obrodě izraelského náboženského cítění. Centralizace kultu měla za následek silný důraz na zvířecí oběti (proti čemuž vystupoval zvláště Jeremjáš, syn lévitského kněze) a spoléhání na její očistnou sílu. Judští proroci za Josiášova nástupce Jójakíma i Sedechiáše kritizovali fakt, že lidé nepřestali páchat špatnosti a hříchy. Naopak začali spoléhat na to, že jakýkoliv hřích bude před Bohem smazán prolitím nevinné zvířecí krve. I z toho důvodu se proroci začali více soustředit na kázání osobní morální zodpovědnosti namísto dodržování Mojžíšova zákona.